Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sefinnovy pohádky
Výběr: Rivka, hermit
18. 06. 2002
14
0
1890
Autor
Vyjan
prsty krvavé slabik tváře
kuklení prsty od ořechů
luštění v prstech slepých stařen
leptání můry konec spěchu
bez četby komentářů:
Hledá to něco ve mě, ale někdy nachází, někdy ne. Určitá hororovost je směšná podobně jako u té mrtvoly v What The Thunder Said (Stetsonova mrtvola).
Tradiční přeryv v prvním řádku (mrtvé milenky cit, plný prdů pidihnid)... avšak - vy si zvolíte divnost jako metodu bez obsahu - jen dojmový obsah - nebo se mýlím??
Po komentářích: ech rytmika posledního řádku vám nesedí, je toho škoda? nevím. "konec" tam nesedí - kdyby šlo "bez spěchu" takbych to sežral více...na druhou stranu ukazuje to na techniku u níž netuším: K čemu to. Divnost.
Skoro všechno se dá říct zkratkou (skoro). Ten úporný souboj říct podstatné minimem slov je pro mě dobrá cesta. Protože je to tak těžší.
A touha po divnosti? Jak jinak. Mezi koni má jedině Pegas křídla. A je pro koňstvo takovej divnej...
Proto tip*
enfin a snad i další: o něčem ta báseň určitě je. jenže nekopíruje nic, co by se dalo říct jednodušeji. s básněmi a mými reálnými prožitky to je jako se zlomky - dokud to jde, krátím, nejraději až k prvočíslům. báseň je pak zralá, na mně nezávislá a může jít sama do světa. Koho si najde a kdo si najde ji, to už není moje věc. Ale to je námět na celý esej, který se mi teď ještě nechce psát...