Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seúklid
Autor
Marian67
mýlka je zcela vyloučena
až přijde Smrt, bude to žena
a zase rukou neodbytnou
jak každá kouká co kde chytnout
sebere vše, co těšilo mě
klapavě rozbije klid v domě
prach utře, do nějž uloženo
bylo vše, nač jsem myslel, ženo
vyvětrá vůně starých časů
ozvěny dávno ztichlých hlasů
kočičí písně, šramot myší
které už víckrát neuslyším
Sbal se, pronese, už je po všem
dopiju drink a řeknu Ovšem
pak hlasem hebkým jako kleště
se zeptá Miluješ mě ještě?
16 názorů
Pane Safiáne,
je to jen jedna z možností (jak dobře víte), jak napsat technicky dobrou báseň. Těch možností je ale mnoho, v nejrůznějších proměnách sylabotónických, jambických, trochejských či daktylských, s mužsky i žensky rýmovaným zakončením veršů, v dobře drženém metru a rytmu, se stejným i různým počtem slabik ve verších. V bohatějším obsahu bývá i pestřejší forma, pokud je jedno druhým.
Pro mě je to typická marianovina. Se šarmem, okouzlující, natvrdo... až je z toho člkvěk naměkko.
Verše nejsou slabičné, ale sylabotónické, jambické, se skvěle drženým metrem. Předpoklad, že budou stejně dlouhé je dán tím, že jsou všechny rýmovány žensky. Básník jako Marian slabiky počítat nemusí.
Je to vtipný, nápaditý, s nadhledem.
Mýváš obsahově fajn texty.
Snad jen - pouze stejný počet slabik mi k dobrému rytmu básně nestačí...
No keby to bolo na pokec - som schopná ukecať aj policajta.... Ale horšie by to bolo, keby po mňa prišiel s čiernymi fúzami s patkou, lepšejší rakúsky krajinkár.
Já mám blízko k buddhismu a tak si představuji, že posmrtný pokec se soudci, kteří rozhodnou o naší další inkarnaci, nebývá zrovna příjemný. Možná je lepší být zmateným duchem, nepochopit, že jsem mrtvá a zůstat tam, kde to aspoň dobře znám.
Umbratica mám za to, že každý má svou představu a tou se (to) řídí...mně osobně je celkem jedno, jak bude vypadat, spíš doufám, že bude chvíle času na pokec ;)
Já jsem estétka a tak pevně věřím tomu, že pro mne si příjde bůh Thanatos, překrásný mladík s dlouhými černými vlasy, bledou pletí a černými křídly... Rozhodně příjemnější představa než "žena", kostra s kosou. Ať žije dekadence. Tip.
Přečtení tvého dílka pro mne neznamenalo málem smrt. Právě naopak – zamlouvá se mi.
Je to dobré, zachování devíti slabik ve všech verších to dobře drží.
Pěkné!
Napsal jsem kdysi něco podobného i když to bylo tuším o poznání kratší...
Asi doma přestanu uklízet... ;)
Je to moc povedené "přirovnání". V poslední sloce bych v zájmu rytmu obrátila:
Pronese: Sbal se, už je po všem.