Pouťová

Je příjemně nostalgická a dobře asociativní, pro mě taky příjemně.

Mi naskočilo, každá odkvétající pampeliška mi připomíná víítr za rohem sokolovny. Někdy ležím na břichu a fotím je. Když je po dešti. Když fouká. Pak vykvetou....

Podle mě také sedne každé slovo.

Skvělé, dodatků netřeba! 

a dovětek vůbec netřeba..dle mě

jakou radu, udělej to podle sebe ne? 

Děkuji moc tipujícím a omlouvám se za překlik-vlastňák. Budu ráda za komentáře, byť je téma dost tíživé. Uvítám radu. Cítím, že by se do básně hodil ještě dovětek.