Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMámě
Autor
Benetka
https://www.youtube.com/watch?v=hJWcc3gcV4Y&ab_channel=ShutUp%26KissMe%21
Dnes bys slavila narozeniny. Pochopitelně kdybys byla ještě naživu. A to ty nejsi. Když jsem ti byl na hřbitůvku v Charvátské Nové Vsi na hrobečku v sobotu zapálit svíčku přeqapilo mne že už je to skoro deset let co nejsi s náma. Letí to letí. Taky já jsem starší a šedivější a kdo ví? Jestli bys mne vůbec poznala? Jo asi jo. Mámy vždycky své děti poznají. Určitě. Když jsem se rval ven z bříška přes tu uzounkou bránu tehdy jsem tě bolel asi poprvé. Pokud teda nepočítám protržení panenské blány. Jsem nechutný? Myslíš? Nee... Nejsem. Jsem jen svůj. A vždycky budu. To je to co jsi nikdy nedokázala pochopit. Jenže i kdybych ti to chtěl kdykoli stokrát vysvětlit stejně bys neposlouchala. Proč taky že? Koho zajímají názory_city_touhy toho malého sopláka za kterého jsi mne vždycky měla. Dokonce i tehdy když jsi mne vyhodila z rodného domu na ulici s jedním batohem jízdním kolem a kytarou provázela mě tvá slova: Sám akorát v tom širém světě skapeš. A nakonec se vrátíš s prosíkem. Ach. Jak jen už více jsi se nemohla mýlit! Neumřel jsem. Ne ne. Ba ani s tim prosíkem to nevyšlo. Hmmm... Možná by ses teď divila ale mám na rtech úsměv. Víš proč? Protože jsi to byla ty kdo mne prosil ať se vrátím. Jo. No ale víš co? Odpustil jsem ti. Newim jesti ty mně ano ale já tobě určitě. Byť následky tvé výchovy si nesu životem už navždy. A ne neděkuju. Prostě neni zač. No. Mohl bych ti psát ještě dlouhodlouhodlouho ale... Nebudu. Už ti jen zamávám nahoru do nebe. Tak.
16 názorů
(ad ...jsi to byla ty kdo mne prosil ať se vrátím...
V tomto - já, pouhý pozorovatel z veliké dálky - vidím nějaké to světýlko (stěží by prosila o návrat někoho, koho by neměla ráda...?) - i když neznám další podrobnosti... :) )
Zkus o tom psát příběhy, možná ti to pomůže to ze sebe dostat.
So synmi mam dobré vztahy, bola som mamou a otcom zároveň, jasne, že nie ideálnou, niekedy to na mňa padalo a ja som občas vybuchla, slovne... od mala som bola na nich hrdá a chcela pre nich len to naj..sú témy, ktoré bolia, s nimi narabame opatrne, týkajú sa časti našich životov, ktoré boli ťažké, nie našou vinou, no je to za nami a teraz sa tešim zo spoločných chvíĺ... určite by mali aj kritické pripomienky, čo som mohla inak...je mi ĺúto, že ty si oporu nemal ani u jedného z rodicov...
Vďaka, Bene, že si dovolil nazrieť. Rada by som si prečítala ďalšie čriepky z tvojho života.
Ja vlastně nevím co napsat moc smutné čtení tak na panáka i když téměř nepiju
Děkuji všem za zastavení se četbu a komentáře. Pochopitelně si uvědomuji že to co jsem napsal je subjektivní zkratkovitá výpověď. A opravdu pochopit to nemůže nikdo. Z jednoho prostého důvodu: Protože by si to musel prožít. A to nelze. Včerejší psaní je jen střípek v mozajce mého života. Newim. Možná přibudou střípky další...
Gabi: Otec - Pro něj jsem byl jenom takový chcípáček. Neustále mne ponižoval a posmíval se mi. Od první třídy kdy jsem neviděl na tabuli a dostal brýle jsem pro něj byl brejlovec. Jinak mi neřekl. Má rád jenom sám sebe jinak nenávídí celý svět. Už asi tři roky jsem jej neviděl a nelituji. Sourozenci - Ségra je v pohodě. Naneštěstí však žije v jednom domě s "otcem" a tak trpí. Brácha je kopie otce a tedy bez komentáře.
EMME - jo hustý - možná. Nicméně si myslim že některé příběhy jsou i hustější... :)
POETKA: I když to tak možná na první pohled nevypadá tak mne z toho mrazí tež... ;)
TOOT: Mohl bych bejt svině a nejít zapálit svíčku a nemávat... Tak. :)
K3: Jsou i smutnější věci na světě. Jako že mi třeba bývalá žena odvedla syna s sebou a já jej viděl dospívat jen z dálky... :(
Hanko: Zeptej se jich. Dokud to ještě jde. Hmmm... Ale možná že to VŮBEC nejde. ;)
MERX: To jestli mi odpustila už asi nikdy nezjistím. ale i kdyby ne tak se tím nějak extra netrápím. No a jo - prostě: Chlapi nerodí jo...
AlJal: Děkuji. :)
Soucítím s tebou, moje mamka už odešla do věčných lovišť taky dávno, před 11 lety a mockrát se dívám na hvězdy a vidím ji tam mezi všemi. "Ta támhle ta, podobala se ti"
Tip
Čo všetko poznačí detstvo, po čom často márne deti túžia...niekedy sú to u iných samozrejmé veci ako objatie, pohladenie...Lennonova Mother bola pre mňa vzdy silnou výpoveďou...a Tvoja je tiež sila...až sa trochu bojím, čo by napisali moje deti...
Z toho mě mrazí. Ale občas to tak je...
gabi tá istá
před 2 měsíciA čo otec? Súrodenci?