ve skluzu

dělali oblý v krabičce, byly na něm lístečky ... :) a teď už jen kostky. Možná to byla verbena ... minulost :) Vždycky jsem ho očumovala za výlohou, bylo nedosažitelný ... Moc díky, žes přiletěl :)

jo jo, taky čekám ... koukám hore do minula ... a v kostce, která ač vyhlazená je zachovalá vůně.Provance - že ze země a zpátky do ní

levandule

usmívám se, tak snad nejsou vorhaňky moc husté, někteří stále žijou dokud jsme

jo, Goro, brečím nejvíc sama nad sebou, že se směju :) pořád, Goro :*

Benetkooo, joo! Fajn vidět tvé pivo ... neboj, nepiju :D

Alegno, vítej na Měsíci! Špízuju tě z domu skrz vorhaňky :) (tak říkala kámoška závěsům - Vorhänge :)  - pořád žije, bývá se mnou) 

Zajíci, jj - přesně oni ... naděje mívá různý čísla, to blbý nikdy nečekáš - a já pořád :)

Děkuju

...šťastná třináctka...

Skvělé a tohle si u sebe uložím - zas nemáš obal pocite a ani výklad ..... vyjít tak z domu v sobě ven, jo tohle umět 

Tak ses dočkala – je tady můj koment. A dost brzy. O skluzu se určitě mluvit nedá. Stejně jako o (pozor, přijde velmi lidový výraz( sprasení dílka. ;-)

Parádní, qí, a nejen rýmy, ale tvůj osobitý styl, humorný - a přece...