Žena, moře a Mary - Tygři IX.

Jsme na konci povídky a doufám, že alespoň některé z vás výlet pod hladinu moře zaujal.

Ještě pár dnů budu nakukovat, než zase na neurčitou dobu zmizím. Pokusím se ještě během jara něčím přispět a potěšit se vaší tvorbou. Kdyby se mi to však do konce června nepovedlo a Olda si zrušení Písmáku nerozmyslel, děkuji za pěkné okamžiky, které jsem mohla ve vaší přítomnosti strávit. Psát budu i v takovém případě dál, ale prezentovat zážitky Prcka na webu, který zatím ještě existuje, a kde jsem před jedenácti lety začínala.

Ahoj, Andrea

Tygři

(říjen 2007)

IX.

 

Kolem jedenácté plánování akce skončilo a kapitán před odchodem do kajuty vyrazil na obhlídku zkontrolovat loď, než se odebere do říše snů. Pokud kotvili v bezpečném přístavu, málokdy stavěli noční službu. Proto ho upoutalo tlumené světlo za okny můstku. Tiše došel ke dveřím a prudce je otevřel.

„Co tu děláš?“ vyhrkl na ženu, která cosi datlovala do notebooku.

Nevypadala, že by ji vylekal, a aniž odvrátila oči od monitoru, vysvětlila svou přítomnost: „Jelikož jsi mi neřek, jestli mám nebo nemám hlídku, tak jsem usoudila, že bude lepší jít sem dobrovolně. Neriskuju tím seřvání, že jsem něco zanedbala nebo neposlechla.“

Šéf jen zavrtěl hlavou, sedl si na řídící pult, protože jediné křeslo v místnosti okupovala ona a vzdychl: „Prcku, ty mě snad chceš vážně dohnat do cvokhausu. Sbalíš a pomažeš spát.“

„Kromě kousku dopoledne pod vodou jsem prospala skoro celej den. Stejně neusnu, tak si radši odkroutím další kus trestu. A díky, že si nechal opravit tu klimošku, je tu líp.“

„Tak skoč udělat kafe, mně se taky do postele nechce.“

Když se po několika minutách vrátila, nesla místo kávy dvě vysoké sklenice napěněného frapé: „Myslím, že tohle je v tom vedru lepší,“ dodala na vysvětlenou.

„Dobrej nápad,“ dostalo se jí pochvaly, a potom ukázal na balíček ležící na polici nad oknem, „koukám, že tě Wright přece jen přesvědčil, aby sis peníze vzala.“

„To ani náhodou. Nechal je u mě v kajutě a zdrhnul. Když je nechcem, máme peníze poslat na dobročinný účely nebo hodit do moře. Uvažovala jsem o obou variantách, ale nebylo by to vůči vám fér. Dneska jste mi dělali zajištění a zejtra si na vyzvednutí vraku pořádně máknete. Rozděl je mezi kluky.“

„A co ty? Přece nepřijdeš zkrátka.“

„Dnešek byl můj výmys. Asi jsem zavinila, že všem na palubě stoupnul tlak. Nechci nic a zejtra jsi mi účast zakázal.“

„Panebože, co mám s tebou dělat. S Nicol jsem si kdysi užil hodně problémů a byl přesvědčenej, že nikdo nemůže mít tak tvrdohlavou a umanutou dceru. Byla to velká mejlka, na tebe nemá. Prcku, zruším trest, pokud slíbíš, že na slovo poslechneš Pumpičkovi příkazy.“

„Slibuju,“ vyhrkla nadšeně při představě, že může pod vodu.

„Zkusím ti věřit a žádný vymejšlení sóloakcí. Jasný?“

„Jo!“

„A přijmeš podíl na penězích?!“

Chvíli přemýšlela, zda jde o otázku nebo rozkaz, potom přikývla.

„To je dost, byla bys jediná ženská, kterou jsem v životě potkal, co nechce peníze.“

„Ten dnešek nám s Ichtylem promineš?“

„A co mám dělat? Dopadlo to dobře, ostatně vytrestali jste se sami.“

 

V devět Mary opět kotvila nad vrakem. Po tygrech nebylo ani památky a Prcek, kterou šéf poslal zkontrolovat vnitřek trupu, přinesla zprávu, že během noci mírný proud vodu vyčistil. Prázdný však nebyl. Jedna malá chobotnice pobřežní si okupovala prostor pod palubní deskou a druhá zabrala místo u ocasu.

Plán na vyzdvižení sestával ze dvou variant. Podle první měli utěsnit rozbitá okénka pilotní kabiny pláty plechu, s následným napumpováním trupu a křídel vzduchem, který vynese stroj na hladinu. To však lze realizovat pouze za předpokladu, že není výrazně porušená konstrukce. Druhou bylo umístění vzduchových vaků do trupu a pod křídla. Po jejich nafouknutí bude dosaženo stejného efektu. Potom dotáhnou člunem vrak na mělčinu, kde místní zajistí rozebrání.

Pumpička, který se potopil společně s Prckem, objevil při podrobné prohlídce několik trhlin. Podle jeho názoru mohly narušit pevnost draku. Proto se rozhodl pro vaky. I toto řešení mělo úskalí. Nafukování muselo probíhat rovnoměrně, aby se letadlo odlepilo ode dna najednou. Jinak by hrozilo jeho rozlomení.

Nejprve Zrzoun s Čočkou za použití vysavače vyhloubili v písku díry. Do nich technik rozbalil vaky. Hruškovitý tvar zajistí, že podepřou konstrukci od trupu do poloviny délky křídla. Potom došlo na Prcka. Nasoukala se do okénka kokpitu, kde podle Pumpičkových instrukcí uložila jeden vak do zadní části kabiny na úroveň motorů a druhý za pilotní kabinu.

Průběh napouštění hlídali u křídel opět Čočka se Zrzounem, vnitřek trupu kolegyně a technik dřepěl na nose letadla u boxu s řadou ventilů, kam kompresor z paluby Mary tlačil hadicí vzduch. Ventily řídil napouštění, aby nafukování probíhalo stejnoměrně.

 

Po čtvrt hodině se letadlo odlepilo ode dna a stouplo o půl metru.  V tu chvíli zazněl Prckův příkaz palubě: „Vypnout kompresor.“

Při skupinové práci platí podobná zásada, jako na vojně. Nejprve je splněn rozkaz i v případě, že ho vydá někdo jiný, než vedoucí skupiny. Teprve potom dojde na oddůvodnění. Kompresor zmlkl a s ním i vibrace probíhající hadicí pod hladinu.

„Co se děje?“ zeptal se jako první Pumpička.

„Je tady, ještě nevím kde, ale blíží se,“ odpověděla a každému bylo jasné, koho má varováním na mysli.

Zrzoun s Čočkou zajeli do mezery pod křídla a Pumpička pod trup. Jen ona sundala láhve, protáhla se okénkem, kde znovu navlékla postroj. Usazená na vršku letadla komentovala své pocity.

„Klidně vylezte, neplave lovit. Vypadá to jen na zvědavost,“  hlásila a v zápětí upřesnila směr, „je přesně na dvanácti hodinách.“

K určení polohy používali obecnou metodu vyvinutou kdysi námořníky. Užívali ji i letci v době, kdy nebyly k dispozici moderní navigační prostředky. Oči tří kolegů se upřely k volnému oceánu před nosem letadla.

Netrvalo ani půl minuty, když z modře vyplul velký stín. Tygr směřoval obvyklým líným tempem přímo k letadlu. Byl to pořádný kousek, kterému mnoho nechybělo do sedmi metrů. Pravděpodobně ho přilákaly vibrace působené kompresorem. Aniž změnil pomalé tempo, obkroužil letadlo.

 Pokušení bylo příliš velké. V takových chvílích zapomínala, že existuje ještě jiný svět, kromě toho pod hladinou. Opustila místo na trupu, aby se připojila k predátorovi. Po jeho boku opsala další kolečko. Neodolala. Když dokončili okruh, chytila tygra za prsní ploutev. Otočil se na bok stejně líně, jako plaval. Potom třepnutím ploutví setřásl drzého tvora a zamířil do hlubin oceánu.

Vrátila se do trupu, odkud ohlásila: „Můžem to spustit, už se nevrátí.“

První zareagoval Pumpička: „Prcku, k tomu, co jsi předvedla, se radši vyjadřovat nebudu. Na druhou stranu musím uznat, že přes infarktový situace, který občas připravuješ, je docela dobrý mít v týmu médium, jako si ty. Dík za včasný varování.“

„Hele, vy tam dole,“ ozval se z paluby šéf, „zoologická vsuvka skončila, koukejte makat, ať tu nestrávíme celej den.“

O hodinu později leželo letadlo bezpečně v půlmetrové mělčině jen kousek od břehu. Jako vosy na med se na něj vrhlo dvacet dělníků. Ředitel nechtěl riskovat, že příliv stáhne vrak zpět do hloubky.

 

Zatímco se na palubě Mary posádka potila při ukládání matriálu, připravila k obědu chlazený zeleninový salát. Na nic jiného v panujícím vedru stejně neměl nikdo chuť.

Sotva usedli ke stolu, neodpustil si Ichtyl: „Prcku, jakej byl?“

Odložila vidličku a přejela kolegy pohledem. Podle výrazů tváří pochopila, že má být opět předmětem vtípků.

„Hele, vy ignoranti, nemáte představu, jak nádhernej pocit je plavat s tak krásným tvorem. Nevíte, o co se připravujete.“

 

Po obědě vyrazila Mary na zpáteční cestu kolem ostrova, aby dohnali přerušenou práci. Za pár měsíců připomene posádce epizodu u atolu Tetiaroa, již jen ztučnělá výše konta. A když se někdo Prcka zeptá na kartičku zasunutou v rohu obrázku, jen mlčky zavrtí hlavou. Tajemství obrázku a pramínku blonďatých vlásků zůstane skryté v jejím nitru. Stejně tak i důvod, kam bude každý říjen z jejího účtu mizet pět tisíc dolarů. Slíbila, že nic nepřijme a neplnění slibů moře neodpouští, tak tomu věřila. Na oplátku jí dopřávalo zažívat pod hladinou chvíle naprostého štěstí při setkání s nejúžasnějšími tvory planety.

 

- konec -

---