Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČelenka
Autor
gabi tá istá
Monka píše do našej skupiny : „Hádanka na dnešné ráno. Ninu štve, keď jej nerozumieme. Tak hádajte vy, čo je mimončák a čelenka. A nie, čelenka nie je čelenka.“
„Mončičák a dcérenka,“ skúsim.
„Výborne! Ja som dcérenku dlho hádala, čo ju vytáčalo. Ale strašne. Raz o tom bude rozprávať psychológovi – moja matka mi nikdy nerozumela.“
„Tak, ja mám prax. Tvoje jajo bola rajčina, labom jablko, loma rožok...“
7 názorů
gabi tá istá
před 5 dnykaždé dieťa je iné, Ive bolo rozumieť všetko, Monka bola komolítko
Vždycky rád čtu tvé vyprávění. Nevzpomínám si že bych něco nerozuměl Áďovi. Snad jen že mu dlouho nešlo říkat R. A tak měl huneček a na něm byl kuteček :)
Vidno, že to bol Tvoj syn, Irča
Mončičáka jsem též poznala.
Kdysi jel synek na divadelní/dramatický tábor. Měl s sebou jediného mončičáka, kterého zbožňoval, modrého "pejska". Někdo mu tam mončičáka vzal. Prohledali celý tábor, psal domů, že mu pejska ukradli a dlouho nemohl pochopit, že někdo z dětí vezme hračku druhému. Později nám vedoucí řekla, že na táboře je i pár dětí soc. slabých. Tedy z děcáku. Syn na to - kdyby mi řekli, že nemají rodiče, pejska bych jim dal sám. Byl ve druhé třídě.
Jeeej, ty si pamätáš aj to, že Monka je prostredná! Ty už patríš do rodiny, Ľuboško
Mončičák mi hlavičkou blesknul, ale dcérenka byla nad moje síly. No a u Mončiny „svahilštiny“ jsem koukal jako úplný mimoň...
Už jsem to myslím kdysi napsal, ale rád zopakuji – znovu mě zaujala ta jasná dědičnost, předání vtipných genů z maminky na prostřední dcérenku. (šamlík)