Držíš mne v šachu

Jsi jako studna,

Jak důl na zlato ryzí.

Nevidím tě jak hřiven stříbra,

Jež dá se vyměnit za žvanec jídla

A v útrobách kohosi zmizí.

Teď píšu řádky v protestu,

Že kvůli tobě neusnu,

Ale znamená to,

Že úsměv tvůj mi chybí.

Tvůj očí lesk já volám,

Budím své vzpomínky,

Řvu na ně prosby zas a znova,

Ať tebe mi zjeví.

Avšak zalesknou se jen a zmizí.

Jen nenaplněné sny

Drží mne v naději, tedy v šachu

A život tak na dráze lásky krachu.