Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Upozorňuji,že toto moje dílo je naprostá hovadina,ale prostě mě napadla.
Seděla jsem v kuchyni a tupě jsem sledovala tvůj stín,který nervózně pochodoval vedle tvojí postavy jakoby se ti snažil něco rozmluvit.Byl jsi nervózní a vyčítal jsi mi mojí neschopnost.,,Zabilas mi bratra!Mělas ho jen postrašit a ne ho zabít!Ale ty jsi to chtěla,viď?Věděl jsem,že s nim něco máš!"chytla jsem tě za ruku a přitáhla k sobě.Byl jsi tak rozpačitý a nevěděl jsi,že ta káva,co jsem ji pro tebe láskyplně připravila,je vlastně jed!Nebo jsem si to aspoň myslela.,,Nech toho,nesahej na mě!"podíval ses na mě znechuceně a pokračoval si.,,Neměj strach,lásko!Já to kafe nevypil,ale ty ano!"v tu chvíli mi došlo,že je jistý důvod,proč mě tak pálí oči.Zatočila se mi hlava a zkácela jsem se pod stůl.,,Já ho chtěl odstranit,ale až po tobě,víš?Chtěl jsem,aby trpěl při pohledu na tvojí mrtvolu!No,nevadí.Takhle to bude rychlejší!Stejně si mrcha jako všechny,ne?"zvednul si mě ze země a svým slizkým jazykem si olízl mou tvář.Udělalo se mi špatně a celého jsem tě pozvracela.,,Ale no tak,přece to nebyla tak silná dávka,ne?"upřímně,bylo mi úplně jedno,jak velkou dávku jsem ti dala.Důležitější bylo,že jsem jí požila já.Odtáhnul jsi mě do kůlny a já si řekla,že nebudu jediná mrtvola,která tu dnes bude ležet.Otočil ses a já popadla krumpáč a ze zbytku posledních sil jsem ti ho vrazila do hlavy.Praskot lebky byl poslední věc,co jsem zaslechla.Myslel sis,že jsem potvora,lásko,ale to já nejsem!!!
Špatný to není, jen nechápu, proč jsou všude vykřičníky - vypadá to pak moc afektovaně. A Tvé upozorňování na to, že je to hovadina, mi přijde taky nesmyslné.
Písmák