Pour tout le monde

Nemost, její těžkopádnost, má svou výhodu; usnadňuje (mu) soustředění, nebo lépe: je již soustředěním, čímž ovšem ztrácí výhodu, která plyne ze soustřeďování sil :) -t- ... jakoby prvotiny řekly o lidech víc než zbytek

*/*

Co k tomu říct?Sna dtsačí jen tohle *

..perfektní, přímá záležitost.......T-p.

pěkně ti to píše *

....a Mírovi taky :-) *

abstraktního popisu pocitu abstraktního popisu pocitu abstraktního popisu pocitu oukej doukej tak to tam hod BABY, necum dite oni se na tebe nepodivaji, dokud se ty NEPODIVAS na ne rozhodne vsak jen BUU *h

dzenkujem dzenkujem dzenkujem!

sakra, umíš, sakra umíš... t v

tohle mě moc baví .-)))

Lyryk: básnička nebo ty plky pod ní? A kvůli kterému z oněch dvou věcí to dáváš do Výběru? ;-DDDD

Lyryk: halekám s plnými játry! mersí bokú! ...... ........mam zas cosi v oku! yay! brum brum

Nu, nikterak jsem svoji kritiku nemířil přímo na Tebe, nicméně... Miroslawku, nemám chuť řešit jakýkoliv spor. Těch je na světě kvůli slovu dost. Pokud jsem tě něčím urazil nebo snad máš pocit že jsem jenom dojemný debil, tak se ti za to jako dojemný debil omlouvám. Nebudu s nikým řešit žádný spor. A kvůli slovu už vůbec ne. Víš, Miroslawku. A tohle dílko je dle URIAHA ( což je člověk ) DOBRÉ !!!

URIAH: my jsme ve sporu? Neřku-li osobním? Promiň, to jsem nějak minul... ani jsem nepřemýšlel, zda jsi na mne mířil nebo ne... také jsi mne nijak neurazil ani jsem nezkoumal Tvé (e-)mentální schopnosti... jen jsem se ptal na něco, co mi nebylo tak úplně jasné... dotaz je spor?

Miroslawek: Negace negace. Pochopitelné. Vůbec dvojitá negace má souvislost s vývojem a jeho směrem, jak už se ve svém filosofickém tápání a hledání pokusil objasnit (nejprve sobě a poté i širokému koukolu) Hegel. A jak známo, filosofie je zastřešující vědou všech věd ostatních ( i když i o tom bychom mohli vést sáhodlouhé debaty), tudíž bylo jen otázkou času, kdy se toto poznání promítne a blýskne i v literatuře. K oné dvojité negaci je ovšem poměrně důležité uvědomit si, že nikdy nedochází k absolutní negaci předcházející kvality, ale k zachování určitých jejich stránek na kvalitativně nové úrovni. To abychom v tom měli zcela jasno a neholedbali se tím, jak každá básnická generace v určené posloupnosti (kterou definuje právě negace negace) srší zcela novými a převratnými kvalitami. Pokud jsem ale správně zachytila Tvé datlování do klávesnice, vystihuje to podstatu toho, proč si jsou právě básníci ob generací relativně blízcí. Za všechno může výše popsaná záležitost, tedy negace negace, což by se velmi zjednodušeně dalo popsat jako „popření úplné negace“. Nebudu však tuto problematiku rozvádět, neb by se mohlo stát, že bych samým zápalem do věci přestávala být jasná, nehledě k tomu, že stále více a více podpírám padající hlavu právě spolknuvši několik analgetik. I když jde mi právě o jasnost? (…) A trochu relativity à la fin. Naše názory, postoje, myšlenkování, definice…. jsou závislé na UKOTVENÍ naší osobnosti. Bych to přiblížila více… je jen otázkou náhody, celkového charakteru a chtění, snad i jakýchsi střípků osudu, na co svým, v některých případech zvídavým, sosákem narazíme. Něco přijmeme za vlastní, za SPRÁVNÉ, a dle těchto správných kritérií hodnotíme. Otázka dne zní… je vůbec možné považovat něco za konečné, definitivní, jasné a poznané? Kant i mnozí další se domnívali, že nikoli. Kam tím směřuji? Nemůžeš říct, že by Glass definici pojmu klišé nepochopil, stejně jako říct, že Ty, já nebo kdokoli jiný jsme ji pochopili. Na druhou stranu kdybychom se více oddávali právě relativitě a idealistickým úvahám, nemohli bychom skutečně říct nic a nebo si naopak říkat vše, co jazyk dovolí. Fakt už mě zlobí golova a nejen ta. Adieu.

Miroslawek: Jak jsem poznal, jsme pravděpodobně typy lidí, kteří si jdou na nervy. Nemyslím to ve zlém, nechci se Vás dotknout. Raději Vám budu vykat, jelikož je vidět, že si o sobě mnoho myslíte a že si to (podle sebe) zasloužíte, alespoň ode mne. Abych mluvil o příkladech, které uvádíte Vy: Byl jste již někdy na některé z hvězd? Víte proto jistě, že nejsou z ledu? Samozřejmě musím uznat, že v definicích jste mnohem zkušenější než já, ale dává Vám to právo o Glassech mluvit s despektem?

nemám nervy na to přečíst celou tu debatu přewstože mě velice láká. Mám z toho smutný pocit že lenost zvítězila nad mou touhou a nebudu klidně spát. Fakt... No ale ta básnička se mi moc líbí. Dosyta

Miroslawek: Osobně si nemyslím, že jsi (ať si vtípkuješ kolik chceš) vytvořil nějaké nové neklišovité sousloví, dokonce si nemyslím, že vůbec nějaké existuje, ale samozřejmě uznávám Tvůj názor, ačkoliv urážíš, co to jde. Možná že trocha rozumu neškodí, nemyslíš? Že bych Tě měl nějak zvláště rád, to říci nemohu, ale chudák je ten, kdo soudí... Proč se z těchto kritik nemohu zbavit dojmu, že si honíš tričko (jak sám popíráš v kritice o trochu výše)? P.S. Možná že ano...možná že ne.

Miroslawek: Neuvědomuji si plně a zcela , že bych se příliš zjevně vyjadřovala jako muž, přece jen však používám větné konstrukce, ve kterých lze těžko odhalit pohlaví pisatele. Přiznávám taktéž, že mé pojmenování může být lehce zavádějící. Matoucí? Uvádějící do rozpaků? Ale o mé pohlaví tu snad nejde… A tak se vybízí otázka do pranice, otázka do větru. Oč tu běží? Máš pocit jakéhosi ataku proti Tvým slovům? Pocit jakéhosi emocionálního podtónu, jenž by bral útokem právě Tebe? Huh! Yay! Tomu se skoro věřit nechce! Až budu mít pocit nutnosti vyjádřit své roztrpčené či jinak zabarvené emoce, obeznámím Tě. Zatím nemám potřebu emocionálně vzdychat. Zatím se plahočím koukolem s hlubokou únavou. Dojem je věc jedna, faktum je již věcí druhou. A proto věz a zlosti nepodléhej - má slova byla Tobě poslána s upřímností čistou, i ten dík, co Ti příliš nesedí. Ya basta! Je ale zbytečné přesvědčovat Tě o tom, že… Mimochodem netrpíš prvotními paranoickými příznaky? Zut! Není nad slovíčkaření, proto hrajme si se slovy! A směle! Tak nějak mi naše rozmluva nemluvná začíná připadat. Nutno dodat, že značná dávka mého i Tvého DOMÝŠLENÍ šťastnému konci příliš nenahrává. Asi. Což jen vnímat holé věty, což jen být tak přáteli? Příliš mnoho naivity? Příliš mnoho SOUZNĚNÍ? (…) Jednoduše a přímočaře. Skutečně a opět děkuji za Tvou kritiku, neb ta jediná se zdá býti hlubší. Myslím, že potřebuji nakopnout a nastartovat své pisálství, aby Tě pak již nemusely v závitech šimrat úvahy nad vyžádanou hlubší kritikou mého NEPSANÍ. Ostatně mluvil jsi posledně o protikladech, proto se tak trochu i divím Tvému údivu. Hmm. A ještě něco. Pojem klišé má jistě svou vymezující definici, kterou snad nemusím rozvádět. Myslím, že tu ale opět nešlo právě o onu definici a existenci či neexistenci tohoto pojmu. Ano, znám jistá neklišovitá spojení, ale velmi často narážím na úskalí klišovitého života – nikdo těmto spojení nerozumí, jen já či ten, kdo taková spojení smyslel a pro něhož tedy nejsou klišovitými výrazy. A ostatně až jim jiní porozumí (a v patřičné míře je začnou mlýnkovat ve svých ústech), nestanou se z těchto spojení opět ona tolik obávaná klišé? (…) Inu kolik obecně známých non-klišé existuje? (...) Mohli bychom se neskutečně dlouho prát. A nevítězit. A neprohrávat. Na závěr. Jsem neskutečně potěšena, že ses při mém spisku mohl alespoň pousmát.

Víte co, hádavci. JE TO DOBRÉ, tak proč si z toho děláte takovou nabubřelou bambuli ? Hledáte originální výrazivo ? Checht, je rok 2002 a Bible už byla napsána. Takže nevím, co řešíte. ISH, je to super, dávám TIP****

impresivní_seance_hluchoty: ...s tou paranoiou (a nejsou to první příznaky, už to tady u mne propuká doslova léta) a domýšlením máš trochu pravdu, i já jsem unaven... určitými typy lidí a jejich reakcemi... i proto už kritiky píšu jen vzácně a víceméně na vyžádání... a ani tohle nebyla kritika podle mých představ důkladná... skutečně jsem unaven a nemám sil nazbyt... díky za díky. Klišé má jistě svou taxativní definici, která říká, co daný pojem znamená a nijak mi nevadí, že ji Glass nezná, že pravému významu nerozumí - to je jeho problém. Co mne lehce rozčiluje, je, že s tímto pojmem vesele operuje a jsa na svůj omyl přátelsky upozoněn, ještě se cítí dotčen, cože si to dovoluji... pak je ještě třeba provést klasický Cimrmanův úkrok stranou do bezpečí osobní a emocionální roviny, kde netřeba logických argumentů, kde si stačí hrdě trvat na svém... a také tvrdit, že se vyvyšuji svou znalostí nad jeho neznalost, jako by tomu nebylo právě naopak, že neznalost (ta pyšná a nepřiznaná) sama ponižuje... copak mohu s někým rovnoceně hovořit o hvězdách, kdybych nakrásně chtěl, když je má za krystalky ledu? Kdyby to bylo jedinkrát, dvakrát, desetkrát, stokrát, ale jsem už všemi těmi Glassy unaven... nic pozitivního nezískávám... a v zásadě mě to neba... Ale abych přestal plakat nad rozlitým mlékem na svém kritickém hrobečku a vrátil se k meritu věci... v tom porozumění je docela klíčový problém... kdo všechno Ti má rozumět? Každý? Hodně lidí? Pár vyvolených? Nikdo? Je ono pochopení důležité z hlediska prvotní motivace Tvého psaní? Nepodsouvám odpovědi, zkus si odpovědět sama. Jinak to, co jsi řekla o tom "mlýnkování" se dotýká podstaty toho, co bývá označováno jako aktualizace. Každá nová básnická škola přináši do básnického jazyka nové prvky, nástroje a metody, které popírají (posunují, převracejí, staví na hlavu, obcházejí, ignorují) to, co bylo před ní, a které časem, používáním, zdokonalováním se samy stávají neaktuálními a neobjevnými prošlapanými cestičkami (vydanými v plen epigonům), čímž se vytváří prostor pro aktualizaci další "nastupující generace". I díky tomu se stává, že autoři ob jednu generaci jsou si docela blízcí, právě díky oné dvojité negaci, ačkoliv je to vždy samozřejmě přeci jen trochu jinde, kruh se neuzavírá stoprocentně, mezitím se totiž stala spousta věcí, které měly vliv na poetické způsoby.... jak naplnit smysl literárního díla... Ono je to vůbec komplexní, složité a zajímavé téma, ale nebudu tady dělat přednášky papouškováním z vyčtených moudrostí, stejně tady na to není prostor... pokud máš zájem doporučuji Ti Mukařovského Studie... Glass: rozumu skutečně neškodí... nikdy a nikomu... URIAH: Při vší úctě... JE TO DOBRÉ... to Ti bylo zjeveno z Vyšších Míst? Máš pro své tak zásadní a nepochybující tvrzení nějaký důvod? Nebo jsi sám Thulsa Soudce? Neberu Ti, že se Ti to líbí... mimochodem, originální výrazivo vždycky najde... v kom dříme talent a kdo hledá... něco jiného než výomluvy...

Miroslawek: Pokud mi napíšeš jakékoli "nové neklišovité" slovo, slovní spojení či snad věty, či celé životy,budu Tě uznávat jako největšího básníka světa. Bohužel tak nikdy neučiníš, neb žádné slovo/život není jen Tvoje. Doufám že mě chápeš, zní to trochu prapodivně. impresivni_seance_hluchoty: Mě se toto dílo vcelku líbí, ano, žádný převrat v poesii to není, ale copak je zapotřebí v dnešním novém rychlém světě? Věřím, že s dalšími díly bude stoupat poutavost a zajímavost. Řekl bych, že to vím jistě, ale kdo ví?

impresivní seance hluchoty: a pardon... osobo... naposledy jsi o sobě mluvila mužském rodě, tak jsem se tím řídil ;o))) A s tou mou jiskřivostí bych to nepřeháněl, byl jsem včera večer při psaní docela utahaný a k plamínkové živosti jsem měl ddocela aleko. Přiznám se, že mne k té krátké poznámce přiměla hlavně Tvá zpráva s upozorněním na toto dílko spolu s poznámkou pod ním, že stojíš o hlubší kritiku... i když podle vlastních zkušeností rozumím proč taková emocionální reakce na nepochvalnou, nejásavou reakci, jen nerozumím tomu, proč je onen obviňující (pod)tón směrován vůči mně. Osobně proti Tobě ani Tvým literárním pokusům nic nemám, nevyčítám, nenapadám... jen rozebírám, popisuji svůj náhled na předložený text a kladu otázky... nejsem arbitr, inkvizitor ani mulla Umar. Zřejmě jsi nečetla pozorně, že si nekladu nárok na objektivní soud, právě proto, že nevím mnoho z toho, co mi tak vášnivě objasňuješ. Okolnosti, délka tvorby, příčiny, doba vzniku, věk... mimochodem Tvá poznámka o věku mne pobavila... velmi ;o)))) A také fakt, že ten, kdo není a nechce být básníkem, NEPÍŠE, nechce nic měnit, zároveň stojí o hlubší kritiku toho, jak není básníkem, jak NEPÍŠE,... , a když se mu jí tedy dostane, je vzdorovitě roztrpčen... ač sarkasticky děkuje za námahu... ovšem Karel Kryl to už jednou napsal lépe, stačilo citovat... ;o))) Hmmm... také mi občas bývá špatně... asi si půjdu čmrkat... za chvíli... jen ještě - pisálství zkus... zatím se mi z jistých poznámek zdá, že si ho v představách pleteš s vivisekcí slov a citovou kalkulací... přitom je to, dle mého skromného názoru, o umění (ve smyslu umět) "čmrkat záchvěvy", abych použil Tvých slov... Hodně štěstí. Glass: Hmmm... chápu, nač zřejmě narážíš, existuje o tom krásný citát: Když člověk myslí, že něco zdokonalil, přemístil jen věci. Jenže... proč tedy pojem klišé vlastně existuje... když podle Tebe nic nevymezuje? Nejlepší by bylo ho zakázat, ne? A všem, kteří jej použijí, tetovat předloktí ;o) Navíc bych Ti nové neklišovité slovo, slovní spojení ukázat mohl, přestože jsou vzácná, není jich zase tak neviditelně málo... jenže to by sis nesměl plést pojmy s dojmy... a také - tak rád Tě nemám ;o))) Na závěr a zcela mimochodem: nemohu být největší básník, to byl/je/bude někdo jiný a je o něm má stejnojmenná báseň ;-DDDD P.S. Když mi něco chceš, bylo by slušné a možná i rozumné poslat mi avízo...

Zde je, oč jsi mne žádal... jen nevím, zda to bude, co sis představoval. Nemáš tu příliš děl, nevím jak dlouho a často píšeš ani proč a tak je mi těžko zakotvit své hodnocení do nějakého alespoň trochu objektivního výchozího bodu. Budu tedy možná více krutý a méně spravedlivý než bych měl nebo musel, pokud bych věděl na čem jsem. Rozhodně Tě nechci deptat nebo si honit tričko, jak jsem úžasně chytrý... odrazovat, jestli začínáš nebo jsi dosud tvořil do šuplete bez zpětné vazby, a je pravda, že je zde mnoho daleko méně zvládnutých věcí. Tohle mohu alespoň označit za báseň a dokážu to bez odporu přečíst, což se tady dá říci tak o cca 20-30% dílek. Ale abych nezdržoval dlouhými úvody. Bylo mi slíbeno více tajemství... a zase tak mnoho navíc jsem ho nenašel. Je to sice nekonkrétní ve smyslu abstraktního popisu pocitu... životního stavu mysli (proti němuž nic nemám a nemohu mít) bez nějakých reálií... či zjevně známých kontextů, ale to je vše... jako náhled v obecnější rovině mi to přijde docela průzračné a mou mysl příliš nezatěžující. Stylově se to zejména zpočátku blíží tomu, čemu tuším Monty_Python říkala přívlastková poezie. Spoléháš na stroze nerozvité přívlastky případně příslovce vystavěné do kontrastu protikladů... což by samo o sobě nemuselo vadit, kdyby tomu nechyběla osobitost, skutečně vlastní nápad... bylo opravdu třeba tolika klišé, nešlo najít jiná než "ojetá"slova... slovní spojení? Palčivý výkřik vyznívá ostře... jak vlastně jinak a pokolikáté už?... na to navazuje více než vyšeptalý kontrast oněmělých hlasivek, prázdnota je asi vždy "temná", zřejmě proto nám je třeba slepých dní a následný chrapot nemůže být jiný než dusivý... atd. Nechci Tě navádět na konkrétní způsob, na určitou... mou poetiku ;o))) jen bych chtěl poznamenat, že básnické obrazy obvykle nevznikají tím, že slovům ponecháš jejich původní význam, ale právě jeho popřením... změnou, posunutím... odborně se tomu říká aktualizace... tady k tomu nedochází, resp. příliš to nevidím... pokud tedy nepočítám věci nepůvodní, které se již pevně zabydlely v šeru obvyklosti. Možná Tě překvapí, že se závěrem odvážím tvrdit, že to není zase tak úplně špatné... je vidět, že zvládáš určité zákonitosti i psané slovo... umíš se vyjádřit... a možná i máš co říci... zkrátka vidím potenciál... což je důležité, ale jen to nestačí. Nic Ti nebrání se vyvíjet. Prostor pro onen tvůrčí rozvoj tu jistě je. Číst a psát... a nenechat se znechutit zapšklými kritikami ;-D... ...dosť bolo kecov... ;o))))

Velmi...dobrý start:o) Můj upřímný t*

supr!*

sqělý

nejde o kocovinu, jde o můj životní stav...

jo !

jo !