Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCitadela (ix)
28. 08. 2002
2
0
1213
Autor
Rising_Star
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele
Roky v poušti mne naučily poznání:
Přetvářka a klam jsou živi
jen do posledního měchu na týden
jen do trýznivého žáru slunce
jen do nočního mrazu bez peřiny
Opravdový přítel je jako citadela:
Svítí tím víc,
čím je okolo větší tma
Co je mi do přítele,
má citadelo,
který mne chválí
pro mé peníze,
a který mi naslouchá
pro mou moc?
Za peníze
se dá koupit mnoho přátel
málokterý je ale hoden
své ceny.
Můj přítel je ten,
Kdo mi dá napít
když oba umíráme žízní
Přátelství
je láska bez křídel,
má Citadelo,
můj příteli
Rising_Star
30. 08. 2002
líbí se mi, jak je to napsáno, ale moc tam tlačíš na obsah svýho sdělení, jestli mi rozumíš
tip za styl a za podání
ano je tam sdělení, kterému se dá snadno rozumět, vše je tam dořečeno, je to krásná myšlenka, ale ještě krásnější, protože čistší by byla, kdyby jaksi z básně teprve prosvítala... ale tady v té básni se to už asi nedá změnit, všechno tam příliš sedí na svým místě, asi bych to nechal být... a příště to zkusit znovu, to téma je věčný...