Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedvacet devět
Výběr: hermit
28. 08. 2002
9
0
1241
Autor
čtyřicet
vše na světě je pro mě nové
vše na světě je proměnové
černý mušelín v zadním koutě ermitáže
taková bílá není nikde
praví mi do krajiny královna
spirály nad vlnami neklid prázdné krásy
osamělé já
kulhavého koláře
jenž vykovává ohnivé vozy
na cestě do tmy
dlaně měl teplé od hvězd
uprostřed vlny
odešel do zahrady
vše na světě je pro mě nové
vše na světě je proměnové
přiznám se, že bych skoro čekal, že ty dva první a poslední verše hustší, vždy do jednoho... ale nechal jsit o takhle a jistě víš proč....
vytváří to úžasný vibrace - spirály nad vlnami neklid prázdné krásy
t
v
hermit: já jsem to chtěl původně napsat do úvodní poznámky, ale pak jsem zapomněl. Ten první (a předposlední) verš je vlastně citát z jedné básně od Saint-John Perse. Ten druhý (a poslední verš) mi zazněl jako jeho ozvěna a tato vyvolala sesutí celé té básně... Jen tak mimochodem - toho Perse překládal Jiří Kolář.
omlouvám se za překlipky...
hezky se sesula, takový sesuvy, to jo, to můžu... :-))