Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNe
04. 09. 2002
26
0
4405
Autor
Petula
Ne
Prý měla jsi mne ráda
Vím ještě, jak chutná pot na tvém bříšku…
A zdála ses mi šťastná
V prstech spleť tvých vlasů mám…
Chtěla jsi se mnou žít
Znám stále váhu tvého těla…
Mé ruce schovaly se v tvých
a ty ses tomu smála
Tak proč chceš, abych zapomněla…
kap_Stehno
15. 09. 2002
kap_Stehno
Děkuji! Víš, já o tom takto, jak píšeš, neuvažuju.
(I proto si téhle Tvé kritiky hodně vážím...)
Prostě jsem měla konkrétní naprosto popisnej prožitek, pocit.
Tak jsem jej napsala. Nic víc za tím není.
Možná je to škoda.
Možná ne.
Ano, pravda. Nenechávám čtenáři takřka žádný prostor.
Vše je už vyřčeno.
Situace, kterou mnozí z nás, byť by v různých obměnách, znají.
Věc, která se opakuje asi co je lidstvo lidstvem.
Pořád stejně...
Co nadělám... ;o)
Někdo o tom napíše sonety, já to jen konstatuji... :o)
A děkuju! ░▒▓-_-▓▒░ Petula
Hmmm, To nemělo být celé tučným písmem... Moje chyba!
Nic jsem zvýraznit nechtěla. Ani „křičet“...
kap_Stehno
10. 09. 2002
Velmi intenzivní lesbická poezie. Průzračně čisté, pointované sdělení o jiné lásce, postavené na demytizovaném schématu oné "maskulinní poezie". Skvělé. Tip.
Nádherné... myslím, že to patří do erotického klubu, i když je to smutné... protože i smutek patří k erotice... a tohle je prostě skvost.
Monty_Python
04. 09. 2002Astalavista
04. 09. 2002
...A nedávala jsi všechno a nechtěla jsi pro ni jen dobro? To se prý rychle přejí....:o(
Nechej to za sebou...přebolí
můj upřímný t*