Náš svatební

Ježíšku na křížku, tohle mi chybělo...*v

takové lidsky hezké a hřejivě hladivé... nicméně nic víc... ale to nemusí být nutně špatně a asi ani není ;o))))

Tak tady jsi mne, Mirosladabljúku potěšil. Dík. Já to viděla taky tak... |||-_-|||

tak tohle už vzbuzuje moji představivost, škádlí smysli a povívá s myslí, moc hezká paralela

hmm

Líbí***

Vůně jsou asi nejsilnější věmy vůbec...a navíc si je člověk i nejdéle pamatuje.....

*T

ano stůl je rodina, koupil jsem taky stůl, takovej velikej a těžkej, když do něho nechtěně kopnu abych nevylil kafe, je to úsilí každej den uklidnit rodinu aby jsme mohli v pohodě zasednout a dohromady jíst. Jednou se z toho stane i pro ty nejmenší u nás tradice, jako i nás svolávala maminka. Budou se i oni svolávat ke společnému stolu. moc hezká věc .... važte si stolů.

*!!

taky miluju stoly - a atmosféru u nich *

Petulko, jak to říct... takový zvláštně krásný pocit radosti nad tím, že někdo dovede jako Ty pojmenovat tyhle věci na první pohled všední... Tvoje básenka (ostatně nejen tahle) ve mně rezonuje a dává mi to radost do dnešního dne

moc se ti to povedlo vystihnout **!

smůtno je mi:-(( típ

a pak že věci nemají něco ajko duši...

voní..........*

*g*

moc ! :-)

To je tak něžný, že jsem se až dojmul.....ale fakt....mhmmmm

Jééé!

V závere prezrádzaš...od začiatku to bol stôl :o) Inak vcelku au-----cítim tu vôňu.

...stůl, partnerství... můj upřímný t*