Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsba
04. 09. 2002
8
0
2735
Autor
ponetka
Někdy má člověk pocit, že je prostě nešťastnej, sám a že ty věci, o kterých přemýšlí jen potají, takový ty, co se neodpouští, někdy má chuť....je udělat. PS: ale nakonec je stejně neudělá :o)
Mé volání
snad uslyšíš
až budu ztracená.
Co do dlaní
hned nechytíš
ti vezme ozvěna.
Tak nečekej
a poslouchej
už stojím nad strání.
Že křídla má
jsou zlomená
mé touze nebrání...
Hezky vyjádřený pocity. Časem většinou přijdem na to, že ti, kterých se to týká, za to ani nestojí. Jenže bez nich by to zase nevzniklo. ***
pěkně vystižená nálada ... a i ta rýmovanost působí dobře a tady je TIP, páč se mi to líbí