Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro tři oříšky a Popelku
Autor
Aknel
Třicet sedm minut po půlnoci
Ze čtvrtého na pátý den měsíce září
Za okny prořezávají tmu vykřičníky blesků
A štěkot psa přejíždějí kola zpozdilých aut
Tikot keramických hodin pokulhává
V přítmí pokoje naplněného přátelstvím
Myšlenky se převracejí z levobo
ku na pravobokOdkudsi vyplouvá fotografie usměvavého kudrnatého námořníka
s obrovskými šťavnatými třešněmi místo náušnic
vylovená jako mušlička z moře na chorvatském pobřeží
Zvoní mi v uších
Jako cinkající desetníky padá prostorem
chrčení nasupené chladničky
do chřtánu sklenice od francouzské hořčice
a její dno tlumí dopad toho zvuku plného beznaděje
Už nikdy nebudou utraceny životy
Stříbrně lesklých mincí
Zůstanou mumifikovány
za šedivějící clonou
skleněné
pokladnice
Spusťte svůj vor na poklidnou hladinu
A pokřtěte ho jménem lásky
Usmívejte se jako moudré oči andělské Aničky
Protkněte své vlasy indiánským pírkem
Dostopujte k hranicím důvěry
Protřete si oči chladivou slanou vodou
Zpívejte si s příbojem, s větrem, s úplňkem…
Spěte sladce a kolébejte se jak želvičky
V přítomné radosti
Naplňte své duše jantarovým sluncem
Omamnými vůněmi a prastarými melodiemi
Otevřete oči – přicházím
Budu vám předčítat
Bude to znít jako mýtus nebo legenda
Budete-li mi věřit
stane se zázrak
naučíte se chodit po vodě
zacelovat rány
a žít přesně tak dlouho
jak dlouho to bude krásné
vaše děti nepoznají
co je bolest a smutek
budou prosívat svoje sny a vidiny
a stavět z nich báječné hrady
nebudou války, hlad ani nemoci
všichni budou mít všeho dostatek
protože přestanou vládnout zloba a nenávist
Kotníky bosých nohou se budou dotýkat čisté vody
Zavládne klid jako na písečném pobřeží chráněném olivovníky
Nebude proč bát se tmy, protože světlo budeme mít v sobě…