Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž jednou
17. 09. 2002
4
0
1503
Autor
beruška2
Až jednou docela opustím tento svět,
až ve zdech starého kostela
za odpuštění prosit budu naposled,
nechci mít zástup dokola
a falešnou slyšet chválu pět.
Ke mně tam přijďte posedět
jen vy, blízcí mí milí.
V myšlenkách svých ohlédněte se zpět
a odpusťte mi, co odpustit jste nestačili.
Bez smutku, slz a v pousmání
darujte mi tu krátkou chvíli.
Mlčky, jen v tichém rozjímání
hledejte klid a nové síly.
Až zhasne svíce dohořelá
a ztichne varhan hlas,
zavřete dveře od kostela
a nechte plynout čas.
Protože je mi smutno z toho,že jednou budu muset opustit tenhle svět ve kterým mi je často moc zle, ale přesto tu chci být.
:-(
Severkanova
17. 09. 2002
Podbízíš se rýmům inverzí (převrácený slovosled), to nedělá dobrotu. Zkous používat vlastní jazyk, tobě blízký. Jinak ti nikdo neuvěří.