Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZávist
24. 03. 2000
0
0
1434
Autor
Stepca
Závist
Závidím Měsíci jeho tvář ledovou
jeho smířenost, druhým jménem žal
i všechna zrcadla, když stojí nad vodou
názor pozorovat, nepochopit, kráčet dál.
Ano. Tohle já mu závidím
ale jen když nejhůř mi je
přes cáry odpařených smutků další nevidím
když mi horké rány chladem lije...
..ale jinak jsem z těch nevděčných..
líbí se mi jak marně hvězdám drží stráž
to když on, či ona řekne: "Tady máš
svou hvězdu přání splněných."
SlečnaMezková
20. 04. 2001
Krásná atmosféra...jinak si nejsem úplně jistý jestli jsem pochopil...je to prostě krásná náladovka, která donutí přemýšlet...
Nedokonalá rytmika tomu všemu dává jakousi uvolněnost a není vůbec na závadu...
Líbí se mi to !
Jévane, to musela být smutná noc, představuji si tě, jak sedíš na parapetu okna paneláku, uplakané oči, a koukáš na ten zatracený úplněk. Hvězd na nebi je miliony, ale zrovna když něco strašlivácky chceš žádná nepadá...
Žal? Mi tak nikdy nepřipadal, připadal mi jako kulička ledu, někdy jako sněhulákova základní koule a někdy jako hlava a někdy jako žlutá hliněnka, která mi nepřináší štěstí...
To je zvláštní. Mně měsíčné noci připadají moc příjemné. To světlo pronikající lehce, měkkce tmou. Objímá mě svou heboučkou náručí. Jó, holt ve městě to tak veselý nejni.
Miroslawek
24. 03. 2000
koukám na měsíc a souhlasím s Miroslawkem. ty cáry odpařených smutků je skvělý přirovnání
Něco ti poradím: Nezáviď měsíci a radši se na něj dívej a třeba přestaneš vidět měsíc a spatříš Lunu a budeš se radovat z její záře! :-)))