Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNoc
20. 09. 2002
6
0
783
Autor
Aredhel
Zem sa chvie
a hviezdy lietajú.
Vlak prešiel nočnou tmou,
si tu ty a som tu ja
v tejto hviezdnej noci
a keď sa čas
znova ozve bolesťou
viem, že nenecháš ma bez pomoci.
Zem sa chvie
a hviezdy padajú
do náruče noci.
Verím, že dovolíš mi zabudnúť
na večné slzy prítomnosti,
na sny, ktoré neumierajú.
Nebojím sa
ochránená v tvojej večnej moci.
Přiznám se, že když jsem si všimla slovenštiny, chtěla jsem odejít. Dneska nějak nemám náladu to louskat, ale tři verše a nedokázala jsem odejít. Fakt pěkný....*
Ta je nádherná, vrátila mi na chvilinku už dávno přešlé pocity. Moc pěkné pocity a chvíle. Ale přešlé. Taky bych tipovala vzpomínky, ale kdo ví :) A pokud ano, tak šťastnou cestu...
Pták smrti je divnej, lidi si myslí, že všechno umí vyřešit, ale je to tak? co je po té naší smrti? Nenakopne nás tam někdo za špatné rozhodnutí? Zato, že jsme utekli před koncem?
BARBAR SE BOJÍ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tip
pěkná pocitovka; sice tak nějak neoplývá kdovíjakou originalitou obrazů, nicméně příjemnej pocit zůstává :-)
páči, aj keď už vďaka niekoľkým rokom veršotepenia viem, že rým pomoci-noci-moci (hoci-pocit, atd.) je strasne ošúchaný. Úvod máš nežne poetický, citlivý, dokonca máš tam obraz v akejsi antitéze - romantickosť vesmírnych prvkov verzus relita vlaku -, druhá strofa už trocha skĺzava do patetickosti a známych obrazov (slzy, sny, náruč...)
Vitaj ale v našom klube a rád ťa budem čítať aj naďalej!
:-))
Krása...na mě to působí hrozně pocitově, melancholicky, vyvstávají mi myšlenky, které byly již dlouho skryty.*tip!!!
zem sa chvie
a hvezdy padajů
do náruče noci
ja viem ako těžké je zabudnúť
na hořké slzy přítomnosti
vidim sny ktoré umierajú
ja bojím sa
ze uz nieje(?) vyššie moci