Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRůže z papíru
Autor
Fejeton
Růže z papíru V maringotce, jež je bývalou pouťovou střelnicí, postává babička (snad se neurazí, není-li dosud babičkou) a hlídá zaprášený růžový sad. Růže jsou papírové a na regálku za babičkou, co se dnes a denně opírá o ošoupaný pult, jich neubývá. Ale babičce kolotočářce, která dožívá ve střelnici (kdepak je konec kolotočům a houpačkám, a prodavači cukrové vaty, kteří ji znali, kdepak je konec té pouti?), to nevadí. O růže pečuje jako o záhonky a maringotku má snad jako skleník, který je třeba ve slunečném počasí otvírat a dopřát tak květinám vzduchu. Málokdy se někdo zastaví a za pět korun si vystřelí ze vzduchovky, aby některé z růží ukrátil život. A měl by, protože stejně jako je zapovězeno střílet do růžových keřů, do růží z papíru se střílet má a musí. Jinak zvadnou a ony zvadnou, protože už vadnou dlouho - bez pouťových střelců, kteří vymřeli. Namísto aby vymřeli ti opravdoví. Denně je oprýskaná střelnice otevřená a nabízí své radosti, které už pochopí dneska jenom děti. Snad - doufám, že je pochopí - v době virtuální reality a laserových pušek na hraní pro děti do šesti let. Dospělým je z toho trošku smutno a něco by rádi, ale nevědí co. Rádi by růži. A nikdo neví, proč. |