Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKDYŽ ODCHÁZÍŠ
Autor
Zuzák
Stromy sklánějí hlavy
svět ztrácí barvu
s deštěm prší na zem smutek
letní a horký
a ptákům se zadrhnul trylek v hrdle
když odcházíš
Neprávem obviňované slunce
zapadá
do studánky za lesem
Mlčí
a trpí tiše se mnou
když odcházíš
Zůstává jenom pár
okousaných tužek
a rudý vzlyk
třešní na jazyku
mají pecky vybělené sluncem
a já náhle nevím proč se ve slově
láska
píše es
když odcházíš
a es je přece směr dohromady
tak proč odloučení
proč odloučení
Jsem tady
Jsi tady
Jen my dva a kousek popsaného
papíru
volajícího
marně
skloněné hlavy stromů
barvy světa a smutek
pršící na zem s deštěm
letní a horký
a trylky ptáků
Moje myšlenky
budou Tvými strážci na cestách
když mě už
opouštíš