Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

hlasy neskutečností

20. 10. 2002

2349

Autor

Dirty

Uvědomila jsem si, že se točím na židli. A tak, jak se kolem mě vše míhalo, věděla jsem, že přesně tak se kolem mě otáčí život…

Začalo to tím, že jsem vstala a šla se podívat na hodiny, vlastně jsem ani nemusela vstávat, měla jsem je za sebou. Šest hodin odpoledne. Myslela jsem si, že jsou rozbité, ale pořád jsem to nemohla pochopit. Přemýšlela jsem, jestli to třeba není baterkou, ale po chvíli jsem to vzdala a vstala jsem. Vzala jsem do ruky mobil a podívala jsem se na něj. Bylo 14:00! Nemohla jsem tomu uvěřit, ale nakonec jsem se tomu poddala. Byla jsem dost zmatená. Náhle jsem si uvědomila, že se mi chce strašně spát a tak jsem si znovu lehla. Usínala jsem, ale ve skutečnosti jsem spala pořád. Ocitla jsem se na louce, která vypadala spíš jako poušť, protože tam nebyla žádná tráva, ale písek. V pozadí byl velký bílý dům, který vypadal spíš jako nějaký obrovský areál. Sestra byla někde opodál a můj pes mi běhal pro klacek. Najednou se tam objevil ocelový tygr. Pohyboval se ale úplně normálně, snad ještě rychleji a neobvykleji než by se pohybovat měl. Byl šedobílý. Taky on mi cosi nosil. Náhle, stejně jako při předchozím setkání se tam objevil bílý kůň. Měl stejnou barvu, jako můj pes. Všimla jsem si, že i ten tygr je spíš bílý než šedobílý. Taky se začal víc podobat lvu, ale já pořád věděla, že je to tygr. Přinesl mi zvláštní, opět bílou, podrážku od bot a já mu řekla, aby jí tam nechal. Všechny tři zvířata začala naráz zvracet a já se rozhodla, že musím pryč. Začala jsem panikařit, protože jsem si uvědomila, že se bílého tygra bojím. Na mých nohách se objevily brusle a já i sestra jsme ujížděly pryč. Ačkoli jsme byli dál a dál, po jedné straně stál vždy ten bílý dům. Uvědomila jsem si, že ať pojedu kamkoli, nějaká jeho část tam vždycky bude.

Pak jsem náhle byla uvnitř i se psem a sestrou a zjistila jsem, že mě tygr cítí. Najde mě, ať budu kdekoli. Byly tam odporné záchody, ale bylo to zároveň místo, kde jsme se mohli schovat. Ocelový tygr byl ale tak rychlý, že za chvíli stál ve dveřích. Posadil se a aniž by otevřel tlamu řekl: “Proč chceš odejít beze mě?” Řekla jsem: “Podívej se sám na sebe, ja nemůžu odejít. Tvůj vnitřní hlas ti řekne, že máš zůstat.” Nedávalo to smysl a bylo to stejně nepochopitelné jako moje přítomnost tam.

Byla jsem zase na poušti a byl tam i tygr. V dálce jsem viděla bílý dům..

Přenesla jsem se do jiného časoprostoru. Hledalo se malé dítě, které se ztratilo v lese. Já, moji černo-bílý psi a plno dalších lidí hledalo snad všude, ale nikdo nic nenašel. Zdálo se to být marné až do chvíle, kdy se černý pes zastavil u jednoho stromu. Začala jsem hrabat a nemusela jsem jít hluboko. Medvídek byl mrtvý a každý věděl, že to byl právě ten malý chlapec…

Hauský

26. 08. 2003

Dát tip

trochu kafkovské:)a myšlenku to rozhodně nepostrádá a fakt se mi to moc líbí!!! a Jinovatovo rozebrání...je taky fajn ***

Jinovata

08. 08. 2003

Dát tip

Správně, takhle mají vypadat sny! Pokusím se o interpretaci ale bude asi jen ilustrační. Hlavní interpret jsi ty. Bílá barva je jednoznačný symbol dobra, ale nejen dobra, je to symbol pohody, harmonie, nekonfliknosti, světla na cestě. Bílý dům je vždycky vidět, s pozitivním přístupem se setkáváš všude ve světě, nejde před tím uniknout. Ty bílá nejsi. Bílá se tě snaží přemluvit. Má podobu ocelového tygra, nepravého tygra - tak ho vnímáš. Tygr může být muž, ale nemusí. Je to ta část bílého světa, která tě z vlastní přirozenosti chce nabílit. Vnímáš ho ale jako ocelového, nebezpečného svou nepravostí spíš než tím, že je tygrem. Pochází z toho bílého domu který může být rájem, nebo taky nemocnicí, blázonece. Dovnitř nenahlédneš, máž z bílého domu podobý strach jako z tygra - ani před jedním se nedá uniknout a to naléhá a tísní. Tygr chce odejít s tebou a naivně se ptá proč nemůže. proč nemůže sdílet tvůj svět a dostat tě z něho ve svém doprovodu. Ty nechceš ze svého světa, nebo si to aspoň myslíš, ty chceš pryč od bílého protože bílé nedokážeš vnímaj živě, ne jinak než jako dům, ocel. Podívej se na sebe tygře... Sen navazuje. Hledáš dítě v lese. Les jsi ty, lidé, kteří hledají jso lidé kteří ti chtějí pomoci do bílého světa. Nejsou umělí, ale jsou cizí, rozptýlení v lese jinde než jsi ty. A přesto je les obrazem tvého vnitřního světa. Hledáš bílé, živé miminko - hledáš v sobě zárodek, základ bílého v tobě. Je to ještě dítě, bezbrané a němé, nedospělé proti temné stránce. Temná stránka je životná, ale bez vztahu ke světu, který je beznadějně bílý a beznadějně umělý. Nejsi si ale jistá, potřebuješ se podívat svou bílou stránkou abys mohla hodnotit bílé. Hledají i černobílí psi, to jsou tvé vlastní pochyby, tvé myšlenky nakloněné oběma barvám ale ve skutečnosti zatím jen hledající. Jsou připravené se přebarvit do černa i do bíla - teď ale hledají. Nacházíš medvídka - je mrtvý, opět umělý a přesto v něm cítíš kdysi živé dítě. V dětství jsi bývala bílá. Ted jsi skoro zapoměla, nevěříš a tvá nedůvěra je v pravdě to, co přeměnilo dítě na medvídka a co jej zabilo. Sen ale neukazuje cestu a objektivní pravdu - ukazuje tvůj boj na základě toho, co si myslíš. Vyzdvihuje tvé tendence a tvé skryté názory. Je třeba si uvědomit co všechno se ve snu stalo a je třeba hledat kde je pravda. Nehledá se ve su, ale ve světě. Sen je až tvá práce se světem a se zkušeností. Tygr byl možná umělý jen proto, že máš nasazené umělé oči. Ještě...Tygr je symbol nevypočitatelné síly, moudrosti ve vlastní prospěch, agresivity, vášně. Lev je proti tomu král, symbol majestátní převažující síly, symbol síly jednat, být oporou. Tygr chtěl být viděn ve světle lva a možná to byl lev - ale tys ho přesto vnímala jako tygra.