Sídliště

V pustinách kvádrů lampy blikají

Jak šťastní psi se ve tmě choulí v kruhu

Chodníkům na rtech vločky lidí roztají

Když okna ve zdech oživnou a vidí duhu

Za mlhou záclon lidé schovaní jsou do sebe

Na zasněžených krách do modrých ohňů hledí  

Nad nimi chladné ruce antén loví  nebe

Do dlaní střech jen pírka mraků sletí

Tam dole pestré korálky aut cesty zdobí

Řetězy barevnými město spoutají

až ráno do údolí potáhnou jak sobi

Ve stádech troubících jež vůdce nemají

Za domy plechoví medvědi spí přesycení

než bledé stíny jejich plná břicha otevřou

Na rozích do slunce už štěkají psi spokojení

V těch končinách kde kruhy uvnitř kruhů jsou