Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechno už tu jednou bude
Výběr: Print, Lyryk, Pája
22. 11. 2002
13
0
4766
Autor
Danny
čas vysmívá se pravítku
vždyť ono samo
je v něm ponořené
a když se chytíš
za vlasy rukou
a táhneš
nevytáhneš se nahoru
nalajnované dny v kalendáři
se rozlévají
vínem z budoucích hroznů
a zbývá průvan
(průvan ze zítřka,
dveře jsou totiž otevřeny
a zítra je chladno)
snad se nerozpadnu
v přílišné synarchii
než dojdu k prameni
jízdní řád
a jízdní chaos
se stále mění...
dneska asi nejsem básník.
...running wild...
le petit prince
c'est la vie? (Templi Resurgentes Equites Synarchici)
*!*
Litochowitz
22. 11. 2002
...mne to pripomenulo niečo osobné :ako malý chlapec dávno...keď aj to pravítko bolo mladé, som sa chytal za otcove husté vlasy a ja zakvačený do nich...ma výtiahol do výšky...ach jaj...nostalgia
básnik zostáva básnikom aj po rokoch, keď nič nenapíše:len abstinuje...