Vytrženo z deňýčku VIII.

Když jsem v Tusarce hodlala opustit tramvaj, rvala se proti proudu vystupujících sveřepá stařena neurčitého věku a zápachu. V levé ruce držela naditou nákupní tašku a v pravé třímala hůl, jíž si prorážela cestu davem. Dav jsem bohužel tvořila i já. Sotva moje noha spočinula na prvním schůdku, praštila mě zlá babizna holí do šimpánu a přede mnou prchajícího mladíka dokonce počastovala přesným úderem do oblasti plodidel. "Hergot, bábo, kam se cpeš?" zavyl a rychle si zakryl postižené místo rukama, anébrž se po něm stará lady vztekle ohnala. Měl kliku. Netrefila ho. Jenomže když se znovu otočila, aby pokračovala ve svém nastupovacím úsilí, propíchla mi holí stehno. Jsem kliďas a ke kmetům se chovám přeuctivě, přesto jsem se však slušně otázala, zda by nemohla ostatní nechat bez problémů vystoupit. Bojovně vystrčila bradu, zamračila se jako Zeman, jemuž došla becherovka a potom vyštěkla, že pospíchá. Nevím, kam se hnala. S ohledem na její zjev nebylo pravděpodobné, že by na ni někde čekal sexuchtivý dědeček. Nejspíš mířila do pohřební služby, aby si nechala vzít míru na rakev...

                                                              *

Už měsíc bydlíme s vánočním stromečkem. Káťa tu věrnou kopii pichlavce složila a ozdobila pár vteřin poté, co naše rodina dala nákupem umělohmotného symbolu Vánoc najevo, že nehodlá nadále podporovat plenění prořídlých lesů napadených kůrovcem. Přísně jsem jí nakázala, aby jedličku narvala zpátky do krabice i s ozdobami, neboť nemíním čtyři týdny kličkovat mezi větvemi. Moje poslušná dcera se zatvářila otráveně a pronesla, že bych asi svátky nejraději zrušila. Pak stromek obalila elektrickými svíčkami a postavila do svého pokoje. Brzy ale zjistila, že přišla o několik decimetrů volné plochy, na níž mohla dělat nepořádek, proto stromeček přenáší z jedné místnosti do druhé. Nestál zatím jenom v koupelně a na záchodě. Má jeden závažný nedostatek: nevoní. Proto jsme dnes s Káťou zaskočily do drogerie. "Lesní vůni nemám," reagoval prodavač na náš požadavek, "ale měl bych tu několik květinových vůní a vůni moře." Odtušila jsem, že jsem sice blázen, ale to ještě neznamená, že si vánoční stromeček zasmrdím rybinou. "Nejsem náročná," vysvětlovala jsem, "stačí mi pár jedliček, v horším případě beru i smíšenej les s prašivkama!" Prodavači naskočila na čele vráska. "Pak vám nezbejvá nic jinýho, než si pod stromeček vrznout pár žampiónů..."