Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO nás dvou
02. 12. 2002
6
0
1252
Autor
Blaznivkaaa
První řádek vystihuje přesně...
plačící ruce se,
brání dalším dotekům,
polštáře bez dlaní,
co by mě držely,
šeptám Ti do ticha,
s nadějí, že zaslechneš,
pohádku o nás dvou,
co povídám Ti s láskou...
...a žili spolu šťastně až do smrti...
Jsem konsternován ... kde se v tobě bere toliko bolesti ... a utrpení při vstávání ... i když si občas takhle poránu jen slabě povzdechnu nad svým potrhaným osudem ... stejně se nikdy nenechám zdeptat tím co být mohlo nebo mělo ... vždy ráno ... vstanu a jdu do nového dne se vztyčenou hlavou, i když třebas vím, že na mě spadne celá obloha. Zkuz si to též ... je to povznášející pocit, když příjdeš na autobusovou zastávku a s jemným úsměvem na rtech pozoruješ lidi, kteří už tam nemají šanci začít ten den k úsměvem ... a v klidu.
Swedish_Nigg
04. 12. 2002
...a žili spolu šťastně až do smrti...
a po mnoha letech je vyhrabali z popela v Pompejích
ve společném objetí.....................
Někdy je život krutý a smrt milosrdná............
Jindy ho vyžene a má klid a je šťastná s někým jiným, koho tím udělá šťastným.........BARBAR