Čekání

Zly: Ten konec, to je fakt jen povzdech. Rezignovat ještě nechci. - Takže jsem přestala psát básničky a raději dělám něco proto, ať už na tom nástupišti tak dál hloupě nestojím - šla jsem na stopa. :-) Fakt je, že když mi bylo nejhůř, tak ty básničky pomáhaly. A taky to, že se aspoň někomu tady líbily... Vypsala jsem se ze svých pocitů. Líp to neumím a už jsem několikrát uvažovala, jestli to raději nesmazat. Zatím to nechávám takhle, ráda si přečtu jakoukoliv reakci a sama už to dokážu vnímat trochu s odstupem. Takže dík za Tvůj čas.

Přečet jsem si tvoje věci. Tohle jediné mi přijde upřímné, o něčem a docela povedené. Přijde mi, že "jsi vítr, který sviští, když stojím na prázdném nástupišti" je dobrá metafora pro explikaci vztahu. Ty jako stoická bytost, trochu opuštěná a On jako někdo, kdo fičí, kdo má energii. Zaujalo mě to. Pak už je to na hranici. Druhá sloka.. taky dobře: (Pro mě:) Všechny holky jsou vdaný, nebo s Někým a já jsem tady.. a On si pořád poletuje.. Docela bych byla vděčná za někoho, kdo by mě vytrhl z Rožnovského nebytí.. hmm Rezignace na konci.. není dotažená.. jen naznačená.. proč si nikdo nepřijde? Narostly ti fousy? Přestala sis holit nohy? Nevím.. Anebo je to jen povzdech.. Anebo je celá báseň jen výsledkem náhody a postupného seskládání slov, jako když si děcko poskládá z LEGA domeček.. I tak je zajímavá. Dám TIP. Alespoň za ty kecy, cos musela vytrpět :-))

Třeba ani nikdo chodit nemusí......... :o)

Zkus autobus!!!! ;o))) to nástupiště znám...

tohelse mi teda líbí.... dost..... ani nevim proc, ale líbí asi mi to cosi pripomelo.....*

Necekej a rozbehni se sama za sluncem a ver, ze ti neutece :=)))

Pěkné.