Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se-17
11. 12. 2002
9
1
2933
Autor
PecKer
Mrazivé ráno
si vymývá
mlžné ospalky
z modrorůžových očí
a pod kopec do remízku
se po zledovatělém poli
spěchají schovat
poslední zbytky tmy.
Procitám, mé oči dítěte jsou zase o den starší
a čas jak žiletkou naříznul další sukýnku cibulky duše,
obalené před mrazivou realitou slupkami naivních ideálů.
1 názor
škodu té druhé sloky, která zvláště posledním řádkem působí zdlouhavě a až proklamačně. Jinak ale hezké, lyrické - tip
kočka_kočičí_čiči
05. 04. 2004
Hezky je jak jsi to v ty posledni vete vsechno tak nejak vybalil:) Nevim jestli chapu, je mi 17... ale castecne uz ano. *
Až mi ta nahá cibule nahnala selzy do vočišťat (šedozelenejch), růžový už nenosím ani brejle, jóoo to kdysi... -16..chjooo.