MRAVENCI-2

Poručík Luboš Strnad se za volantem vozidla prudce otočil a spatřil na cestě za druhým policejním autem velkého hnědého mravence.

„Proboha, ti lidi nelhali!“ Vykřikl vedle něho sedící nadstrážmistr Lukáš Hajer.

Podporučík Stanislav Kubeš sešlápl prudce pedál od plynu a přitom se díval do zpětného zrcátka. V něm ke své hrůze viděl rychle přibližujícího se mravence.

„Volej centrálu!“ Vykřikl Strnad a přitom řídil auto ve velké rychlosti, které jelo po lesní cestě. Vzápětí ustrnul, když po pravé straně mezi stromy postřehl druhého mravence. Několik stromů spadlo na zem a jeden z nich přes cestu přímo před policejním vozidlem. Strnad hned prudce brzdil a strhl auto do strany.

 Za ním jedoucí Kubeš narazil do zadní části vozu. Pak narazil do kmenu stromu.

„Přibližují se přímo k nám!“ Řval do vysílačky Hajer při pohledu na jedno z mravenců. Ten v několika vteřinách byl u nich.

„Vystup!“ Vykřikl  Strnad a prudce otevřel dveře. Vytáhl přitom pistoli a obouručně střílel na hlavu mravence. Ten ze sebe vydal podivný zvuk. Obrovská kusadla se pak mihla nad střechou vozidla. Hajer také zoufale střílel z blízkosti na tělo mravence. Pak postřehl, jak jedna přední noha mravence se vymrštila jeho směrem. Pocítil prudký náraz do těla, bolest a po dopadu na zem uviděl spodek nohy, která dopadla prudce na jeho hlavu.

 Otřesený Kubeš za volantem pocítil, jak se s ním vozidlo dalo prudce do pohybu. Hrůzou spatřil, že je zvedán do výše. Přes přední sklo uviděl zem z výše několika metrů. Vzápětí otevřel dveře a nohama napřed vyskočil. Dopadl ve vteřině na zem. Pocítil bolest v levé noze. Pohlédl nad sebe. Mravenec držel policejní vůz v předních nohách. Začal se skoro po čtyřech plazit pryč. O vteřinu později na sebe viděl padat po střeše automobil. To bylo také to poslední, co mu bylo souzeno vidět.

  Strnad vystřílel další zásobník a vyděšeně prchal mezi stromy. Uviděl dopad vozu na svého kolegu. Automobil se poté převrátil a zůstal ležet na boku. Mezitím postřehl svým směrem letět vzduchem celý strom, který mrštil druhý mravenec. Kmen stromu prolétl nad ním a dopadl několik metrů za něho. Zpoza kmenu stromu se zadíval na mravence. Oba jeho kolegy mravenci zabili. Teď je na řadě on. Pistole  na ně neplatí. Chtěl se rozeběhnout lesem, ale povšiml si, že s policejního vozu, kterým mrštil mravenec vytéká benzín. Jeden mravenec se k autu přiblížil.

„Buď to vyjde nebo ne!“ Řekl si a obouručně zalícil pistoli. Koutkem oka zkontroloval mravence, který na něho hodil strom. Pak stiskl několikrát spoušť.

  Lesem se rozeznělo několik po sobě krátce jdoucích výstřelů. Po posledním zasnělém se ozval výbuch.

Prudce se vrhl na zem. O chvíli později se zadíval v to místo, kde se nalézalo teď už hořící  auto. U něho stál plameny zasažený mravenec a zuřivě sebou  škubal. Přitom ze sebe vydával hlasité písklavé skřeky.

„Tak oheň na vás platí.“ Pomyslel si. Hned však ustrnul. Zbylý mravenec zuřivě vyrvával jeden strom za druhým. Dal se na zběsilý útěk. První dva stromy dopadly za ním. Další vedle něho a větev z něho ho zasáhla do hlavy. Ztratil rovnováhu a spadl na zem. S krvácející hlavou dovrávoral do hustého porostu. Mravenec ho nepronásledoval a to bylo jeho štěstí. Došel na silnici, kde se mu podařilo stopnout auto. Ještě před tím zavolal mobilním telefonem na policejní stanici ve městě a vše vylíčil.

  O něco později nad lesem létala dvojice policejních vrtulníků a les začalo pročesávat několik desítek policistů a vojáků. Objevili shořelé tělo mravence a po stopách druhého došli až ke skalám. Stopy končily v prostoru mezi dvěma obrovskými skálami. Vypadalo to, jakoby se mravenec mezi stěnami obou skal rozplynul. Stejné stopy naznačovaly, že ti mravenci i odtud přišli. Odkud ale?  

                                 KONEC?