Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHra
30. 12. 2002
11
0
1838
Autor
ČarodějkaW
Je to jen hra,
řekla mi Věštkyně,
a černým prstem
hrubě dotkla se run...
Stín mého Osudu
na hliněný podlaze,
pach zkyslýho vína,
píseň moře...a dun...
To všechno tam zůstalo,
jen já vyšla do noci,
čas na chvíli oslepnul
a nechal mě jít...
Tisíckrát zemřelá,
na rtech punc bolesti,
dnes s hvězdami v dlaních
svou smrt budu pít....
řekla mi Věštkyně,
a černým prstem
hrubě dotkla se run...
Stín mého Osudu
na hliněný podlaze,
pach zkyslýho vína,
píseň moře...a dun...
To všechno tam zůstalo,
jen já vyšla do noci,
čas na chvíli oslepnul
a nechal mě jít...
Tisíckrát zemřelá,
na rtech punc bolesti,
dnes s hvězdami v dlaních
svou smrt budu pít....
elektro_nick
08. 10. 2004Sourozencimrstikovi
10. 02. 2003
Moc hezké. Člověk je pln bolesti. Ví, že celý život je jen umírání, ale strach dostane jen tehdy, když si uvědomí, že bude umírat kratší dobu než si myslel. - A ano, osude si s námi jen hraje a věštci, ti prokatí lháři co říkají pravdu mu nahlíží do karet. - "V Gotice zrozena, v gotice zemřeš..." tak to je, že, má drahá kolegyně?
nevpíjíme neopíjíme nepodpíjíme nedopíjíme nezpíjíme nezapíjíme
nevypíjíme nepropíjíme?
:-)
s těmi hvězdami v dlaních nevim nevim :-))
(jó parafrázovat kritiky pod díly je jednoduché a zábavné... zároveň se omlouvám)
náhodou, Pájo, hvězdy v dlaních jsem tuhle měl...
u tchýně na obědě jsem se opřel o stůl, který byl poset blýskavými hvězdičkami k poctě svátků vánočních - a když jsem zvedl ruce, BYLY TAM!
:))