První román

25.10. ráno
Muž 1: Řekla jsi, že je všechny zabiješ, když s ní půjdu na rande, pamatuješ? Musíš říct, že to neuděláš!

26.11. večer
Žena: Měl jsi přinést květiny, abych viděla, že je to vážný.
Muž 1: Není to vážný a už nikdy nebude. Scházíme se kvůli mojí nový ženě. Vezmi si odtud všechny věci a já pak vyměním zámky a už sem nebudeš vůbec chodit. Máš čas do neděle.

30.11. večer
Muž 1: Vážim si tě, no teď, když si se svlíkala před mýma kámošema, tak si tě už asi ani nevážim, svojí nový si vážim a oženim se s ní.

1.12. večer
Dítě: Nechci už bejt s mámou za to, co udělala tvojí nový ženě.

3.12. ráno
Muž 1: Ty jsi tady včera byla. Nestih jsem ty zámky.
Žena: Vždyť tady tvoje nová ještě není.
Muž 1: Ale musíš si zvyknout, příště si vezmi děti k sobě.

30.12. poledne
Žena: Já nejsem tvoje bejvalá.
Muž 1: Ale jsi.

30.12. večer
Muž 2: Vy jste manželé?
Muž 1: V říjnu jsme se znova vzali, kvůli práci, přemluvila mě.
Muž 2: Je mi to trapný, ti to říkat, ale spal jsem s ní asi 8x, neudělal bych to, kdybych to věděl.

6.1. večer
Muž 1: Potřebuju tu druhou.
Muž 2: Dám ti jednu radu…No tak musíš tu první pustit k vodě.
Muž 1: No já vim, ale jak to mám udělat?
Muž 2: No rozvedeš se s ní.
Muž 1: Teď nemůžu, je těhotná.
Muž 2: No právě že teď musíš, dyť to není tvoje.
Muž 1: Já nemůžu.
Muž 2: Já tě zachránim, já si ji vezmu.
Muž 1: Ty bys to pro mě udělal?
Muž 2: Je to moje dítě.
Muž 1: Tak jo. A já si vezmu tu druhou. Udělám si z ní svoji milenku. Já to tak strašně chci. Ona to všechno ví. Nikdy jsem nemiloval jinou ženu.
Žena: Řekni mému manželovi, že s ním potřebuju mluvit.
Muž 2: Já s ní promluvim.
Muž 2: Oženim se s tebou.
Žena: Já chci svýho muže.
Muž 2: Toho mít nemůžeš, ten chce tu druhou. A rozvede se s tebou. Není to jeho dítě, ani jednou s tebou nespal. Má rád tu druhou.
Žena: Závidim jí.
Muž 2: Budeš mít mě.
Žena: Stejně jí závidim.
Muž 2: Jdu domu, pak ti zavolám, nebo jestli chceš, tak za tebou přijdu domů.
Žena: Tak jo, tak přijď.
Dítě: Nashledanou. A máme to v suchu.
Muž 1: Co to říkáš?
Dítě: Vezme si mámu a my budeme mít konečně tu tvoji novou ženu.
Muž 1: Já jsem mu říkal, ať sem nechodí. Je to dobrák.
Dítě: Třeba jí chce.

7.1. ráno
Žena Muži 1: Řekni mu, že s nim potřebuju mluvit.
Žena Muži 2: Byla jsem na potratu, promiň. Nevěděla jsem, že o to dítě tolik stojíš.
Muž 1: Ty jsi to věděl?
Muž 2: Jo. Naznačila mi to jedna její známá.
Muž 1: Kdo?
Muž 2: To ti neřeknu. Proto jsem taky řek, že si jí vezmu, aby musela s pravdou ven.

8.1. večer
Muž 1 Muži 2: Dohodli jsme se, že se vezmem jen na tři měsíce, než jí dají novou smlouvu.

9.1. poledne
Žena Muži 1: On se se mnou rozešel, prej jsem mu neřekla pravdu.

9.1. odpoledne
Muž 1: Lhala ti, že ti neřekla, že je vdaná?
Muž 2: O to ani nešlo. To dítě nebylo moje. Viděl jsem ji nahou. Před chvílí. A nejen to, roztáhla nohy a chtěla, abych jí to udělal pusou.
Muž 1: Mně to udělala taky, byl jsem tam chvíli před tebou.
Muž 2: Co to máš za čubku? Je mi to líto, že jsem se s ní rozešel, kvůli tvojí budoucí ženě, bude ti teď dělat peklo.
Muž 1: Já to nějak zvládnu. Já už chci jen tu druhou.
Muž 2: Se ti ani nedivim, po dnešku.