Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekvět
24. 04. 2000
2
0
1189
Autor
Nick
Svítalo a já spatřil tě v lukách kvetoucích
v záři vycházejícího slunce
a věděl jsem, že milovat jinou nebudu,
ne již nikdy, nikdy více.
Vykročila´s ke mně ladným krokem
a můj pohled hladil tvé nahé tělo,
a já cítil vítr co vál na mě bokem
a tisíce ptáčků svou píseň sladce pělo.
Tvé tělo bylo jak krásný sen
tvá ústa ,tvá ňadra boky štíhlé
tvé oči.......
a ten krásný sen snil jsem
Pak vztáhl jsem k tobě paže
a jako když noc vítězí nad dnem tma nastala,
já vyčerpán na zem klesl
kde osaměle a rozerván
dál svůj úděl nesl*
Ten konec je nesmyslný... :o/ Znělo to dobře, ale ten konec je zoufalost...radila bych Ti, abys ho změnila na něco chytřejšího, ale "není radno umělcům raditi"...takžé, budu dál číst Tvá dílka a čekat něco lepšího ;o)
BTW: Jak mohou být boky štíhlé? Pas štíhlý je, ale boky tvoří pánev a spojení "štíhlá pánev" mi připadá trochu jak kýč...
Chmmmm. Hladí to. Líbí.
Jen pro mě jsou tam navíc ti sladcí ptáčkové - to je až trošku moc přeslazený, ale na mě nedej. :-)
pekné ;o)... Škoda len, že to bol sen. Bolo by krásne prebudiť sa do rovnako kúzelného dňa, že?