Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

U šraněk zhasla svíce

16. 01. 2003

981

Autor

Nyx

Možná snad je to lyrickoepické, taková možná baladka. No někdy to člověka popadne, že ano.

Boha moj,

dívenečko neplakej!

Sedělas tam u závor

a tvůj milej nepřijel.

Čekalas naň sečsmohla,

šraňky šly už stokrát dokola,

tys tam stále plakala,

chlad ti stoupal do těla.

A celou tě udolal,

do náspu u cesty jsi zarostla,

zimničná něvěsto!

Je to staré neštěstí,

pro svého miláčka,

který nepřijel nikdy více,

žalem zhasla

jejího života svíce.

A ten mráz jako svízel,

obrostl ji od chodidel,

u trati zůstal jenom kámen smuteční,

zastavují se tam u křížku pocestní.

Pro lásku plakala,

chlapce se nedočkala,

zkameněla.

Zkoušel´s už napsat "lidovku" ? Podle tohohle vzorku tuším, že by Ti to šlo. K dílku samotnému : zdá se mi na škodu, že se to nemůže rozhodnout mezi tím klasickým stylem lidových písniček, a mezi parodií. A nebo jsem to špatně pochopil. Přiznaná "lidová" patetičnost by tomu, ve spojitosti s odstraněním "veselých" rýmů určitě pomohla.