Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledání
21. 01. 2003
5
1
2383
Autor
ponetka
Bolavé ticho jím,
tu k snídani, tu k obědu,
to prázdno kolem večeřím,
jsem řekou bez břehů,
a mužem bez ženy,
jsem pocit zraněný,
co čekal na něhu,
jak strom bez kořenů,
jen listím ševelím,
a ve mně nekonečný vesmír
bez bohů,
a ve mně nekonečný vesmír
bez vteřin...
1 názor
jsem řekou bez břehů,
a mužem bez ženy,
jsem pocit zraněný,
co čekal na něhu,
jak strom bez kořenů,
jen listím ševelím,
=tak tohle si zaslouží ocenění v podobě hvězdičky
ve mně nekonečný vesmír
bez bohů,
a ve mně nekonečný vesmír
bez vteřin...
jj ... líbí, moc *t
díky moc, teď, když si to dílko čtu znovu a mám přitom dobrou náladu, říkám si, že to byla fakt depka depek a ještě že je za mnou :o)
ponetko, rádo se stalo :-)); si tak říkám - dlouho jsme v Pokecu nepokecali :-); měli bychom to napravit :-)
Moc Vám děkuju, lidičky. Cítím se o mnoho líp, někdy se to prostě tak semele, že je člověku na nic a lituje se, možná proto píše trošku omezeně, nenapadá ho to správný, ale chtěl by to říct těm ostatním. Všem přeju pěkný den :o))
Skvělé... myslím tohle dílko:o)
Depky stojej za ......., ale jak tady tak kolem koukám (a čtu), vznikají při nich skvělý texty!
klasická depka :-); posílám úsměv, aby takovýhle nálady nebyly na denním pořádku :-));
ach jo, jsem si to zasloužila, nemám tak brečet :o)))
ale díky, kritikou se člověk vyvíjí, doufám že k lepšímu...
Ano, klasické NIC podle schématu:
- uhlí je mým chebem
- chléb s uhlím beru si do práce (Bezruč)
- jsem jako ístek ve větru, pomalu padám na zem
- a všechno končí v nekonečnu
Určitě dokážeš lepší. Cs.