Život pro ten sen

Když nás touhy naše klamou

kdyz věříme svým snům

a ty se stanou branou

a cestou k rajským ostrovům

na kterých chtěl bys spočinout

a na kterých chtěl bys žít

pak spřízněn touhle vidinou

chtěl bys za ní jít...

Nevím, zda je to hra nebo jen něčí plán

ale když jsem a cítím a to vše prožívám

tak vím, že nejsem mezi lidmi sám

a že  snad jen někdy  nepoznám

když padá hvezda a jako by vrhla stín

že mým lidským srdcem

pouze přeju si a snim...

Když se pak sen ten rozplyne

jako by osudem určeným

zbyde jen myšlenka a pýcha

a hrdost a smutek nám domnělým

když s bolavým srdcem

a špatným svědomím

zumírá bytost v trýzni a s vědomím

že nikdo na svete nestal se

natolik učeným

aby dal odpoved na život

nám láskou zmučeným...

I kdyby však tento sen

nestal se skutečným

v životě musíš chtít a být i statečným

a žít pro tento sen a plout osudem

protože jenom tak

sen může stát se i popudem

k citům, které nám nesmí být

jen pouhým přeludem

k pravému bytí a touze s vidinu

že člověk smí žíti

a že láska je tou správnou hladinou...