Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTečka
19. 02. 2003
2
0
777
Autor
Slunéčko
Zas slova o tom kdo co komu dluží
A harakiri západu slunce
nám třísní ruce krví
Nenarozeného
Přibylo bláta do kaluží
A suma rán a nocí
obnažuje choulostění
Nechtěného
Že vnucovat chci názory?!
Křičet všem sráčům navzdory?!
Za klopy chytat cenzory?!
Demýtizovat pravzory?!
Rozrývat nové obzory?!
Ucpávat čití senzory?!
Kolonizovat Azory?!
Takové ambice –milý můj- nemám
Do květináče ti vsadím Neklam
A pod Strom splněných přání
nám nadělím
malou
důkladnou
Tečku
(Už je to za námi, Janíčku…)
Snad
Taky jsem přemýšlel o tvém výkladu. Já si myslím, že i mimo smrti přijdou v životě chvíle, kdy jsme si absolutně jisti, že je potřeba tu definitivní tečku udělat. Jen je třeba najít odvahu a to nikdy říct. Potom je všechno mnohem jednodušší. Takhle to běžně dělají ti, co o tom nepřemýšlí. Ti k tomu ani nepotřebují odvahu. Ti, co o tom přemýšlí, většinou tu odvahu nenajdou. Proto to mají v životě složitější. Bůhví, co je lepší.
Tečka důkladná - ale není trochu schovaná pod snad v trávě pod tím stromem? ***
Ještě mi to nedalo a přemýšlela jsem o poslední připomínce...Takže k ní: tečka je schovaná...jenže....copak je kromě smrti něco v našem životě definitivní??? Copak neříkáme tisíckrát nikdy, nikdy, nikdy a pak......Tak proto to "snad"...(bojí se o tu tečku..:-))