Kriticky vyber

jsem pro se sejít, hlavně si urovnat, co a jak s časopisem, protože jeho zrod už nějak moc trvá. spíš bych to viděl míň, než víc, postupně se může něco změnit, ale hlavně už nějak začít.

to Lyryk: já to myslel jen jako slovní hříčku na téma "opravdový kritik" ale jinak za zdrcující analýzu děkuji redaktor nemá povinnost obhájit svůj Výběr? to Merle: já si právě myslím, že by to žádná "druhá redakce" být neměla... spíš taková struktura prorůstající Písmák, sdružující kritiku - tedy ty, kteří chtějí k textům psát podrobnější analýzu s tím, že nezapadne...

radost: to si myslím taky... ale uvidíš ten řev

nevím přesně, co se tu probíralo (sem línej to číst), ale osobně klidně souhlasím s Lyrykovým názorem, že současná redakce by se měla zrušit a od základu vytvořit nová. Rozhodně totiž neplní žádný z cílů, který původně měla mít. asi by chtělo vytvořit alespoň trochu pravidla na udílení výběru, a ne se spokojit s tím, že se redaktorovi prostě líbí. už jen to by mohlo redakci trochu pročistit. ikdyž "druhá redakce" bude určitě průchodnější (nebude za tím viděno žádný spiknutí), obecně to je hodně nesystémové řešení. nestálo by za to vydržet trochu křiku, a mít pak pořádek?

s Oldovým návrhem naprosto souhlasím, připadá mi to jako výborná věc!

to Wopi: „A JAKÝ JE VLASTNĚ SMYSL LITERATURY? Myslím, že je to víc komunikace autora se čtenářem a méně přívěšek kritiky.“ Smysl literatury skrývá ambivalenci napsat pravdu versus napsat tak, aby zaujala. Je to můj předpoklad, vycházející nejen ze zkoumání, ale i z osobní zkušenosti. Znalosti mohou být jiné, snad i lepší, (rád se poučím), osobní zkušenosti se vždy liší více, než znalosti, (snad .-). Komunikace autora se čtenářem je více úsilí zaujmout, než napsat pravdu. Ideální je obojí. Ideální není nikdo (a pokud je, tak se to krásně zdá .-). Pokud kritika zajistí autorovi pomoc v komunikaci se čtenářem, umožňuje mu zveřejnit více pravdy na úkor podbízivých prostředků zaujetí. Kritik (má-li autoritu) za autora připomene, že autor navazuje na to nejlepší ze Skácela a rozvíjí to novou aktualizovanou formou. Dochází tak ke skoku čtenářových možností, (neznal-li Skácela, což je častěji pravděpodobné), vnímat dílo správným způsobem. Dílo může být potom náročnější zkratkou, může vycházet z kritiky obnažených a připomenutých kontextů a znalostí a přesněji – důsledněji směřovat k (dosažitelné, jako v ekologii udržitelné) pravdě. V našem prostředí je čtenářská znalost např. Skácelovských kontextů nízká. Autor, který si dovolí bez zjevného upozornění čtenáře na tento kontext (bez opakování) navazovat, riskuje obecné nepochopení. Takže milý Wopi, tvoje definice je zde na tomto místě, v tomto čase bohužel pravdivá. Pro výše řečené však považuji tuto skutečnost za regresi, a tedy nikoliv za požadavek, ale správně definovaný chybný stav. .-) Co myslíš..?? Jsem úplně mimo? Uznávám, že umíš dobře klást otázky, na něž má přinejmenším smysl odpovídat. „Je spousta hotových autorů, kteří vědí přesně, jak píšou a na popis jiného nejsou zvědavi. SNIŽUJE TO SNAD NĚJAK HODNOTU JEJICH DÍLA??“ Snižuje… Bohužel. Jak jsem výše uvedl, ochuzují potenciální čtenáře o možnost přesnějšího či snadnějšíhího vnímání díla. V očích nepoučených čtenářů jsou pak taková díla ve svých hodnotách značně snížena. Jasně, je to na rozhodnutí každého autora, má na to právo, ale zde bychom měli trochu lpět na společných zájmech (ne tak, jako Tynic), ale v nějaké oáze literárního trendu části tohoto serveru určitě. Rozhodně by autoři odmítající kritiku neměli být pokládáni oficiálně za reprezentaci literárnosti serveru. Myslím v tom smyslu, kde se domníváme, že je tato činnost společným úsilím o literárnost Písmáka navenek. Literární historie hodnotí nad námi, bez ohledu na dobové populismy. to Radost: Považuji za důležité odlišit osobnost redaktora (jehož působení se nijak nezmění ani neomezí) od kritika, který obšírněji probere dílko, vykoná jakousi práci, která má smysl pro čtenáře i autory v jejich odlehčené komunikaci. Domnívám se, že většina (i těch vědoucích) autorů staví na aktualizaci kontextu, který do díla začasté nevkládají. Samozřejmě, jsou autoři, kteří to dělají, ale rozsáhlost nutného čtení je pak nebetyčná. Takové kontexty vkládal na začátky svých knih Balzak. Dodnes je zde původ nechuti k jeho modernímu čtení. Ztracené iluze začínají několika desítkami stran (!), kde milý Honoré d. B. popisuje situaci papírenského výzkumu a průmyslové vyspělosti ve Francii 19 století. Pak teprve začíná román. V jeho době však tyto informace byly běžně nedostupné a proto byl za takový postup vlastně obdivován, protože skoro odborně analyzoval stav části společnosti. Faktem je, že pokud se autor věnuje vytváření kontextu, přináší mu to i dnes nebývalý úspěch. Celý žánr fantasy je na tom založen. Vytvářejí se knižní neskutečné světy, do nichž se uzavírají problémy, které se zdají být takto zviditelněny, ale jsou bohužel (často už u Tolkiena) značně zjednodušeny na pohádkovou úroveň. Kritika by měla popularizovat směrem ke čtenářům kontexty umění právě proto, aby umožnila jeho vysokou formu. Čím více je kritika pokleslá, tím nenáročnější, na místě samodefinovanou úroveň kontextu musí do díla vkládat autor. Možná je to však právě to, co čtenáře ještě na umění vzrušuje. Je to iluze možného obsáhnutí světa, nikoliv jen jeho části. Čtenář se zřejmě vžívá do role kritika demiurga, který vytváří svět jiný, než skutečný, jenž je dnes spíše kriticky odvrhován, neboť jasně ve všech společnostech vře vědomí, že žijeme obecně špatně. Asi žijeme… Odpusť mi mou nadměrnou úvahu .-) Redaktor prociťuje, reflektuje, přinejlepším recenzuje – kritik vnáší kontexty a umožňuje tím tvorbu vysokého umění. Jde mi jen o to, abychom sem vnesli tento rozdíl. V tom vidím skutečnou literárnost serveru Písmák.

Lyryk: samozřejmě, že s tímhle vším souhlasím, je to naprosto výstižné a pěkně zformulováno. Snad jen teze "literární historie hodnotí nad námi" je ke zbytku Tvého textu trošku kontraproduktivní - zvlášť když si vzpomenu, jak jsem kdysi četl pojednání o krutém nesouladu dobové kritiky ke skutečnosti, co opravdu vstoupilo a nevstoupilo do literární historie. :) Ale to je jen popíchnutí, navíc obecné - nemám na mysli nikoho na Písmáku. Samozřejmě budu jedině rád, zvýší-li se literární hodnota serveru, pročítání děl je někdy vskutku tristní, tomu věř. Btw. škoda, že jsem to včera nestihl... :(

Endife to nezní tak špatně...

může být .-)

> jak uchovat povedene kritiky aby nezapadly tak jako dila Myslím, že na místo elitářstkého přístupu (readktoři různých výběrů a výsadní kritici) bych přívítal spíš svobodnou možnost označit si zajímavé kritikcké ohlasy u libovolných děl. Ty by se pak zobrazovaly na stránce autora jako jeho "Oblíbené kritiky", stejně jako mnou dříve navrhovná "Tipovaná díla" (obdoba "NEJoblíbenějších děl").

to se mi líbí

Trošku mě mrzí, že nikdo nereagoval na můj návrh něčeho, co by byl třeba "punc kvality" - ten by dávali opravdoví kritici (je někdo kromě Zdeňka???) a na tom nezávislý výběr jakožto doporučení obecně uznávaného písmáka. Protože spoustě lidí vyhovují výběry tak, jak jsou a byla by škoda to zlikvidovat. A zároveň by byla i jasně označená díla, která kritik odbporně vystihl. Protože - přiznejme si: jak velké procento písmáků zajímá opravdová kritika? A JAKÝ JE VLASTNĚ SMYSL LITERATURY? Myslím, že je to víc komunikace autora se čtenářem a méně přívěšek kritiky. Nelíbí se mi Zdeňkův návrh, že kdo nestojí o kritiku, nesmí být dán do výběru. To je cesta do pekel. PROČ NĚKOHO K NĚČEMU NUTIT? Je spousta hotových autorů, kteří vědí přesně, jak píšou a na popis jiného nejsou zvědavi. SNIŽUJE TO SNAD NĚJAK HODNOTU JEJICH DÍLA?? Takže ještě jednou - navrhuji nezávislý laický výběr a punc kvality od kritika.

odborně - ne odporně :)) to P je moc blízko u O :))

Mám pocit, že není potřeba vytvářet druhou poezii.cz s její vydesinfikovanou čistotou.

Wopi v zásadě s tebou souhlasím, proč by se měla snižovat úroveň výběrů.... já osobně leckdy kritiky hlubšího rázu nejsem schopen a upřímně, kdybych byl v redakci, asi bych nepostupoval příliš dobře, proto se do ničeho nehrnu, protože zase jsem příliš velký laik na to, abych hodnotil díla na hlubší úrovni.... tj. asi tak všechno....

no mne prijde, ze to cos psal, wopi je to co sem psal ja akorat pojmenovany "punc kvality".. jinac to samy.. vlastne se to lisi v tom, ze v puncu kvality by nebyla dila, ktera nejsou trebas skvostna, ale maji dobrou kritiku, ktera stoji za precteni (nejen pro autora ale pouceni pro ostatni) poezii se to nepodoba -- tenhle system by vedle vyberu delal filtr na dila s dobrou kritikou

co je opravdový kritik? ten co bojuje o pravdu? nebo ten pravdě podobný? jde o to, že tenhle výběr přinese nutnost okomentovat, zdůvodnit sebe sama (tou kritkou) - mě by někdy opravdu zajímalo, co redaktorovi příjde na díle tak skvostného... rozšíří to mé obzory...:-)) (nebo potvrdí názor, že tenhle redaktor fakt nemá vkus :-))

ano, a hlavně je to "ochrana kritiků"

O.K. - já jsem nepochopil, že by to mělo být souběžně. Ze Zdeňkových slov jsem měl dojem, že by nejradši jen samou vážnou kritiku.

V každém případě: nevypadalo by to pěkně - takový zlatý puncík u kvalitního díla? ;-) Tak by se uspokojili ti, kdo hledají odborně stvrzenou kvalitu.

je fajn, aby díla s kritikou nezapadla. Možná by se to dalo taky zkombinovat: Díla obšťstněna kritikou + některá z nich s puncem.

Oki, s tim jsem taky pro:-) Radost, ale vlastně vši - má soukr. definice kritika: "Kritik" by měl být schopen dílko přečíst a zhodnotit po stránce i technické, co se psaní týče. Samozřejmě ale zhodnotit i zbytek, protože pokud člověk technicky dokonale napíše báseň, která je až na styl shit, tak to taky není ono. Bez urážky přítomných, z redakce to zvládá na jedna snad jen Javert, jenže ten zas nepíše/nečte:-(