Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se8.2.2003
31. 03. 2003
8
0
1205
Autor
Berenice
niekedy ... mám pocit, že by som celé dni hrala na klavír
a niekedy.....by som len hrala
a niekedy....mám len ten pocit
a niekedy.... len mám
tie tóny čo túžia po tvojej vôni
tie zvony čo búšia, vŕby v tôni
tie masky na tvárach kamenné
tie lásky na marách, sklátené
spev a hlad
lesk a chlad
krása a nečinnosť
spása a zúfalosť
tohto malého hlúpeho dňa
čo nemal nikdy ani byť
tohto malého hlúpeho ja
čo sa mal radšej skryť
niekedy.... by som hrala celé dni
a niekedy.... ma to vôbec netrápi
niekedy.... by som milovala svet
a niekedy... by som každé slovo vzala späť
Don´t_worry
13. 04. 2003
To je píseň!* Je to jemné, něžné, pocitové, to se mi na tom líbí a zároveň autentické a pravdivé. Vidím, jak chodíš po pokoji, kde je ten klavír, občas se podíváš z okna a skutečně nevíš, co dělat, kam jít, za kým, ...
Takové renesanční.
Hledal jsem dlouho, co bych tomu vytknul, ale nic jsem nedohledal, zkusím se ještě vrátit, až opadnou první dojmy,...
Skutečně pěkné***
Najviac sa mi páči úvod. Bezva. Potom si už zamiešala zopár gramatických rýmov (kamenné-sklátené, hlad-chlad, nečinnosť-zúfalosť), ktoré síce vhodne dokresľujú atmosféru a gradáciu, ale veď vieš, dnes sú už takéto súzvučnosti demodé.
Zdánlivě jednoduchý text
smysl pro jazyk a významy; chtělo by se říct až čapkovský, kdyby ....-) MOC