Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLolita
17. 04. 2003
11
0
1866
Autor
Kryton
Víš,
někdy, když ráno nepřichází
a čekání se stává
nekonečným,
fouká vítr.
Cítím tě.
Stojíš vedle mě
s éterickým úsměvem
na rtech.
Obejmeš mě tak lehce,
až to lechtá.
Jako polibek motýlích křídel.
Jako vůně osmnáctého jara.
Zasměješ se,
zamáváš rukama a
rozhodíš hvězdy po noční obloze.
Pak
vybereš jednu z nich
a ta hvězda
zazáří jasněji, než ostatní.
Tahle bude naše, básníku.
Navždy.
Beethoven_na_kolečkách
03. 08. 2005Leon_Chameau
15. 08. 2004
Leon, slo mi predovsetkym o dojem lahkosti :o) a druhu stranku najdes vsade :o)
KristinaKočanská
02. 08. 2004Nicollette
27. 07. 2004Černá_víla
14. 06. 2004
Kryton: Líbí se mi, jak je to napsaný lehce a nenásilně..krásně neviňoučké... pěkný!