Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChvíle
22. 04. 2003
8
0
1240
Autor
Jeanne_6
Na stole ležela zmačkaná obálka
místy trochu začouzená
ze svící ohořelých
slova mě bolela
jak na krku oprátka
obálka zapomenutá
prachem zanesená
z rámu obrazu se kouká dávný přítel
asi osamělý
jako ty obálky
zanechám dotazů a zazpívám ti píseň
co nikdy nezapomeneš, tu nikdy nezapomeneš
Chvíle dávná, pujč mi křídla
poletím až ke hvězdám
opilá volností
že už se nevrátím
na prahu pokoje počítám minuty
snad jsem bláhová
snad se moc doprošuji
pro všechny obálky a nevyslovené věty
vzpomínám na kdysi
co bylo a nebude
taky jsme ztraceni
znovu nalezeni
životem polapeni
1)z poslední sloky se mi žaludek spíš zvedá, ale spíš přeháním...
2)použilas hodně zaběhlých frází...
3)jinak na jedničku z fouskem:))***
(G)