Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoje oči vs. Cizí oči
Autor
Fil
Cizí oči
Otec i matka pracují ve státních službách a práce je těší. Mají dvě děti. Mě a mou sestru. Sestra studuje na gymnáziu, letos maturuje a chystá se na poměrně prestižní školu. Je velmi hezká a přímá. Má spousty nápadníků. Já studuji na vysoké škole a letos skládám státní bakalářskou zkoušku. Jsem vysoký a štíhlý s krásnými vlasy a klidnou povahou. Rádi často jezdíme na naši chalupu, kde chodíme do lesa a či pracujeme na zahradě. Svůj volný čas trávíme na různých kulturních akcích. Máma chodí ráda do divadla, tatík na nohejbal a my se sestrou poslechnout si dobrou hudbu.
Tak to jsme my v cizích očích. Líbíme se Vám, či nám dokonce závidíte a chtěli by jste mít taky takovou idylku doma? Nuže podívejme se na nás z pohledu očí mých.
Moje oči
Otec i matka pracují ve školství jako učitelé a tudíž neustále nadávají na výši svého platu. Mají dvě „děti“, jelikož jsme nazýváni často rozmanitou zvířenou. Mě a sestru. Sestra možná letos úspěšně odmaturuje a na onu prestižní školu patrně neudělala přijímačky. Není škaredá, má malý prsa a je cholerik. Otravuje ji hromada klučinů, co jí chtějí jen položit na záda. Já studuji pátým rokem vysokou, ale zatím jsem jen ve třeťáku a státnice jsou ve hvězdách.Jsem vysoký a hubený tak, že bych mohl dělat reklamu na hlad s květákem na hlavě. Je mi vše jedno. Na chalupu jezdí rád jenom otec, protože je workholik a do lesa se schováváme před prací s výmluvou, že jdeme na houby, abychom nemuseli dělat na zahradě. I v zimě. Svůj volný čas trávíme na pařbách. Maminka chodí ráda do divadla, ale většinou s kolegyní, protože tatík divadlo fakt nemusí. Ten chodí hrát nohejbal, ale více času tráví potréningovým rozborem v hostinci na Myslivně. Já a sestra posloucháme hudbu s jukeboxu v hospodách, na zábavách a jiných akcích, kde se občas hezky unavíme
A co teď. Pořád jsme tak ideální ? Jsme to zase my…. jen jinýma očima:-)