Přítel...

Můj příteli, já nedávno tě našel,

jsi jako lavina, pod kterou jsem zhynul...

kouzelný okamžik, co chtěl bych, aby nepominul.

Kéž by ho rozbřesk nikam neodnášel...

Obloha v půlnoci...a přece tolik jasná...

...náhle se roztrhla a rozletěla v půli,

to asi hvězda, co padala mě kvůli,

zasela semínko vysněného krásna...

...plamínek naděje, světlo, co mi zabliká...

a mě se náhle, snad zimou chvěje hlas.

Jak noční pták...znovu, zas a zas,

teď srdce moje smutně zavzlyká...