Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak (ne)balit
Autor
Cejvik
Cestou z práce jsem dostal docela hlad. Měl jsem strasně málo času a domů ještě daleko, tak jsem si řekl že si něco koupím v PLUSu, kolem kterého jsem stějně musel jít. Po deseti minutách jsem se v tom nepřeberném množství jídel rozhodl pro čtyři rohlíky, nakrájený šunkový salám zabalený v igelitu a rybyčky v oleji, na které jsem se strašně těšil. Vyšel jsem z obchodu a sedl si na obrubník na parkovišti v zátiší. Prvně jsem si vytáhl z papírového obalu konzervu, která neměla kupodivu samootevírací úchytku. Vzpoměl jsem si universální nožík, který jsem nosil v batohu pro všemožné použití. Byl na něm otvírák na lahve, což nebylo to pravé a rychle jsem si toho všiml, ale ani onen otvírák na konzervy moc nepomohl. Otevřel jsem asi třetinu a nožík se mi docela tou konzervou rozsypal a půl hodiny mi trvalo nejmíň po různém testování a nervování, než jsem ho dal dohromady, ale už bohužel nefungoval natolik, aby mi pomohl. Takže jsem pomalu z klidné nálady přecházel do záchvatu zuřivosti. Popadl jsem šroubovák, který jsem s sebou měl a alespoň trochu ještě konzervu pootevřel, abych nakonec jsem zjistil že ten obsah nestál ani za tu námahu. Snědl jsem k ní čtyři rohlíky a ke zbývajícím dvěma jsem si dal ten salám. Měl jsem hlad asi takový jako před tím, ztratil jsem hodinu času a ještě jsem dostal chuť se napít, ale při představě jít do toho obchodu si něco koupit jsem si rychle nechal zajít chuť...