byl jednou jeden kral....

Za sedmero uměle vytvořenými kopci, sedmero vodními nádržemi, sedmero sídlišti a sedmero hypermarkety, žil byl jednou jeden ne tak docela úplně zapomenutý král.

Sám pro sebe si dovoloval opravdový přepych… Ve všem. Úplně. Jedl příborama z IKEY ( zlatýma samozřejmě ), poslouchal Divokýho Billa, když na něj neměl náladu tak Sum 41 nebo Rammstein, při nejhoršim Evropu 2, mazal si nohy jedině indulonou, pil výhradně tequilu ( zlatou samozřejmě ), z nealkoholických nápojů jedině Matoni, jedl jedině Vitalineu a věci od Opavia a od Mc Donalda, spal v posteli s nebesama ( zlatýma samozřejmě ), koukal se výhradně na TV Nova, nosil jenom řetízky a prsteny s ohromnejma drahokamama že pak nemohl tou tíhou zdvihnout ruku ( zlatý samozřejmě ), snídal jen máslový dalamánky, chodil nakupovat jenom do Gripu a každej tejden si dopřával masáže a depilace, manikúry, pedikúry, světový kadeřníky…

A ten král měl tři syny. První se jmenoval John Pitralon, druhý Arnošt Trubice Bukvice a třetí zpíval ve skupině Odumřelý mozkový buňky. Král byl machr, i ve svých 333 letech ještě docela dobrej masér. Manželka mu, bohužel, zemřela již při porodu toho co zpívá ve skupině Odumřelý mozkový buňky, jelikož vážil 7 kg. A tak se král každičký boží den činil, aby to svým synům vynahradil…

Měl zámeček na tom… vršku kulatým, postavený z 3 333 333 333 cihel ( zlatých samozřejmě ), a ve kterém bylo 333 333 333 blech, 33 333 333 kanárků ( zlatejch samozřejmě ), 3 333 333 rybiček ( zlatejch samozřejmě ), 333 333 šašků, 33 333 pokojů, 3 333 stříbrnejch stříkaček, 333 koupelen, 33 služek a 3 třítunový prasátka ( zlatý samozřejmě ) s 0,3 miliardama EU…a …nooooo, prostě toho měl poskrovnu…

            I stalo se, že si král usmyslil že se jeho děti pomalu stávají dospělými ( nejmladšímu bylo 22 ), a rozhodl se vyslat je na vyučenou do světa. Řekl jim: „Dětičky moje, o životě víte *BIG SHIT*, ještě dneska večer si všichni zbalíte svých pět švestek a vyrazíte na cestu do světa.“

A protože syny stejně už jejich senilní otec dost prudil, bez řečí se zvedli, strčili do kapsy nejlepšího oblečení pár tisíc EU a šli.

            Šli sotva 7 minut a 33 sekund, když došli na rozcestí. A jelikož naproti byla hospoda „Na růžku“, nejstarší synáček John Pitralon neváhal a upíchl se tam.

            A tak už šli jen dva. Arnošt Trubice Bukvice a ten co zpívá v kapele Odumřelý mozkový buňky. Ušli sotva pár metrů od hospůdky, a Arnošt už se pomalu ale jistě stával posedlým…Viděl totiž v dálce před sebou Carrefour… A tak jeho bratrovi nezbylo než se rozloučit aj s ním.

            A ten co zpívá ve skupině Odumřelý mozkový buňky šel dlouho, předlouho, přepředlouho, přepřepředlouho… až došel do jednoho zapadlého království, kde všecko všecičko bylo potaženo černým suknem. A jemu TO došlo. Princezna je v ohrožení…

            ( Jenomže to ještě netušil… ale to až pak.. ) Ihned si zjistil pár informací – kolik je hodin? Jak se dneska máš? A nevíš kde seženu levně auto?...- a nakonec jen tak mimochodem zjistil, že princeznu vězní ve své ledové skále ledový drak – a princ si to bez dlouhého rozmýšlení vyšlápl k princezně.

A jak tak šel, potkal na samotě u lesa malého, malučkého, starého, vetchého, bosého, bělovousého, o berličce belhajícího, seschlého dědečka hříbečka. A protože dědeček se zrovna trošičku dusil svou chamtivostí ( právě se snažil spolknout lamu – aj s hlavou ), a zaskočil mu drobeček, princ neváhal ani vteřinu a uštědřil mu docela slušnou herdu do zad.

A dědeček hříbeček vykuckal drobeček, poděkoval, a s potutelným úsměvem princovi nabídl, že mu splní 3 přání, jelikož ho zachránil před jistou cestou na věčnost.

A ten co zpívá ve skupině Odumřelý mozkový buňky si řekl, co bych nevyužil zvýhodněné nabídky – za jedno tři – a šel do toho.

Jeho prvním přáním bylo, aby dostal plamenomet. ( na draka ) Tak mu dědeček doporučil ať si skočí do Obi nebo nějakého krámku poblíž, koupí si ho, a tak to princ udělal -- a měl ho. Jeho druhým přáním bylo, aby si ho zachráněná princezna vyvolila za muže, a jeho třetím přáním, aby mu dědeček půjčil nějaký santusoidní hadry, protože se někde dočet že princezny jedou vždycky jen po chudácích. ( Honza, a tak… )

A tak se princ konečně vypravil. V hnědejch polorozloženejch sandálech, předpotopních kalhotách, plesnivějícím svetru vpředu s ohromnou nášivkou Mickeyho Mouse, a růžovou radiolkou na hlavě a plamenometem v ruce. A jak si to tak capká, vyfešákovanej až srdce puká, ozve se z lesa přřříííííííííííššššššššeeeeerrrnnnnnnýýýýýýýýýýýý řřřřřřřřřřřřéééééééééééééévv. A tak princ, místo toho aby utíkal za hlasem svého srdce, utíká za ukrruuutttnnnýýýmmmmm řřřřééévvééééémm nějaké hrůzostrašné příšery!!!!!

Bohužel. Bohužel pro něj. Totiž ta příšera co řvala nebyl ledový drak ale princezna…. Bbbbbblllllůůúúúúúúúúůééé… A princ, ztrativše najednou všechny své hlasivky, tam stál a s otevřenými ústy hleděl, a v hlavě se mu honily dvě základní otázky – zlikvidovat tubrutálníhnuskuprinceznu plamenometem nebo ne? – a protože odpověď neznal, dál a dál jen tupě civěl na ten splod přírody..

I najednou princezna, i přez svůj nepříliš vábivý vzhled vysoce sebevědomá, pronesla do ticha: „Oóóóóóó, můj vysněný zachránče, vysvobodil si mě a teď, protože sis to stejně přál, si mě MUSÍŠ vzít za ženu.“ No a co na to měl asi náš princ říct? ( nechci slyšet odpověď :) Když vezmeme v úvahu že už mu přeci jen těch pár set mozkových buněk odumřelo… Princ prostě bezhlasně kývl… a drak měl svátek… a v království se slavila svatba s podtextem KRÁSKA A ZVÍŘE – PRINC JE TA KRÁSKA.  

A princ, nucený se přizpůsobit a žít po boku tak obdivuhodného stvoření, již po pár týdnech poznal, že vzhled není to hlavní. Přišel na to, že nejdůležitější je krása duše…

( jenže tu, tu měla princezna ještě brutálněji zmutovanou než tvář… )

A tak, než bys řekl švec, aj přes to že už byl ženatý, bylo zanedlouho vidět už jen princovu hlavu, jak se třepetá a vzdaluje se… pryč od tohoto podivného hybridoidního  království.

I stalo se, že se jednoho večera všichni synové, aj se svým milovaným senilním otcem, sešli u jednoho ( kulatého ) stolu. A tam si taky slavnostně slíbili, že už nikdy ne ženský – Arnošt měl svůj nepříliš úžasný zážitek s prodavačkou pánského spodního prádla, Johna Pitralona zase obtěžovala u baru nějaká striptérka… prostě hrůza…. – a tak si na to aj plácli. OD TEĎ JEN CHLAPI….a já se k nim přidávám… 

€€€  ?  €€€