Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePosvačte svou duši
21. 05. 2003
6
0
2445
Autor
redscorpion
Šedesátá léta minulého století. V podvečer na
periferii města New York sbíhá se hlouček lidí.
Děti opouštějí svoje hry a k obloze jen nehybně
hledí. Starci přicházejí o svou dřímotu v proutěných
houpacích židlích a z bezzubě usměvavých úst jim
padají nedokouřená viržinka.
Všichni prozřeli na konci dne s vědomím, že už nikdy
nebudou spát tak, jako dříve...
Jásající dav čeká, až se otevřou dveře toho
stříbrného vibrujícího doutníku, který dosedl
na trávu zahrad.
Světlo jiného světa požírá temnotu noci, dokud
neosvítí prvního člověka - proč by ale měli být
dobří?!
Osvícení prchají...
Ve stínech lásek minulých starých zlatých časů
nechápou, touží po odpovědích, ale vidí jen sebe
samé.
Na rozlehle znějících pláních svých mozků pláčou,
zajíkají se ozvěnou vzpomínek -
Z mrazivého svítání vystupují ležící těla, která
už nikdy nikdo nespatří. Z jejích duší vyrůstají
nevídané, podivné rostliny.
Svět zpustl lidmi a soundtrack vzpomínek a stesku tu zůstal tichu květů. - A trnů.
periferii města New York sbíhá se hlouček lidí.
Děti opouštějí svoje hry a k obloze jen nehybně
hledí. Starci přicházejí o svou dřímotu v proutěných
houpacích židlích a z bezzubě usměvavých úst jim
padají nedokouřená viržinka.
Všichni prozřeli na konci dne s vědomím, že už nikdy
nebudou spát tak, jako dříve...
Jásající dav čeká, až se otevřou dveře toho
stříbrného vibrujícího doutníku, který dosedl
na trávu zahrad.
Světlo jiného světa požírá temnotu noci, dokud
neosvítí prvního člověka - proč by ale měli být
dobří?!
Osvícení prchají...
Ve stínech lásek minulých starých zlatých časů
nechápou, touží po odpovědích, ale vidí jen sebe
samé.
Na rozlehle znějících pláních svých mozků pláčou,
zajíkají se ozvěnou vzpomínek -
Z mrazivého svítání vystupují ležící těla, která
už nikdy nikdo nespatří. Z jejích duší vyrůstají
nevídané, podivné rostliny.
Svět zpustl lidmi a soundtrack vzpomínek a stesku tu zůstal tichu květů. - A trnů.
Fairyfromdarkness
19. 04. 2004Fairyfromdarkness
19. 04. 2004malej_blazen
27. 05. 2003redscorpion
22. 05. 2003
Svet spustl lidmi... Sila...
Libi se mi to, troufl bych si rict, ze tahle forma zaujme vic nez klasicka trapna sucha recenze zvatlajici o paranoidne androidnich technickych nesmyslech...Hudba je totiz substance vyplnujici nejzazsi zakouti lidskyho mozku, je pocit, je nalada...Za tenhle napad Ti patri TiP jak Brnisko...Tezko kritizovat, zavadis novou formu :-) novy slohovy utvar ;)
Az poslechnu neco, co mne zas zaujme (zejmena s napetim ocekavam new Radiohead), jsem zvedavej co ve mne vyvolaj...
****