ZKRATOVITÉ JEDNÁNÍ-3

Přes průzor se poručík Jeff Harris upřeně díval na policejní vozidlo. Pak na něho zalícil, načež vsunul do hlavně náboj a hlaveň zavřel.

„Mě nedostanete!“ vykřikl a chystal se vystřelit.

Seržant Donald Martinovsky prudce otevřel dveře od auta a přitom do vysílačky vykřikl: „Míří na nás!“

Jeho kolega nadporučík John Canup také co nejrychleji vyskočil z auta. Oba se přitom zadívali na natočenou věž tanku a konec hlavně. Nadporučík Canup po dvou skocích do strany narazil tělem do zaparkovaného automobilu. Současně s tím se ozval výstřel, přičemž se na konci hlavně zablesklo.

Seržant Martinovský se v přikrčeném běhu vrhl na okraji ulice za popelnice. Přitom také zaslechl výstřel. O zlomek vteřiny později se ulicí rozlehla exploze. Při ní se zcela přitiskl k zemi. Pak se zadíval v ten směr, kde stálo jejich vozidlo. Naskytl se mu pohled na hořící trosky. Přes okraj kmene stromu pohlédl na tank. Jeho přední část byla zahalená v dýmu, který se rozplýval. Zároveň spatřil o něco dále před sebou krčit se za stromem muže ve vojenské uniformě.

„Ten tak vypálil. Zničil nám auto. Nevím, jestli výbuch někoho nezranil,“ hlásil do vysílačky seržant a upřel zrak opět na hořící trosky automobilu, ze kterých stoupal černý dým. Hned nato uviděl plazit se zpoza hořícího vozu svého kolegu, který byl celý zakrvácený. Ten po chvíli bezvládně zůstal ležet.

„Kolega je vážně zraněný!“ vyhrkl do vysílačky, načež se ozvala kulometná palba. Ta ho přinutila přitisknout se opět k zemi. Kulky svištěly vzduchem a zarývaly se do stromů podél ulice. Odvalil se ještě více za strom na svah.

„Zůstaňte, kde jste!“ volal na něho major Clark Davidson, který se odplížil také na svah.

„Co je to za šílence v tom tanku!?“ ptal se hned Martinovsky.

„Poručík Harris. Přeskočilo mu v hlavě. Neunes to, že bude muset skončit kvůli své psychice.“

„To už měl dávno! John asi vykrvácí!“

Mezitím se tank dal do pohybu a pomalu se přibližoval k hořícímu autu, přičemž natáčel věž do stran. Major i seržant slezli až dolů pod svah.

„Chce zabít mě. Přitom ten lékařský posudek jsem já nevypracoval. Všiml jsem si, že nemá zavřený poklop ve věži. Upoutám jeho pozornost. Na vás bude ho zpacifikovat, než to tady všechno rozstřílí!“

„Co chcete dělat?“

„Dělejte, co jsem vám řekl!“

V okolních ulicích se ozývalo kvílení policejních a sanitních vozů, zatímco tank dojel k hořícímu autu a poté jej převálcoval. Ve stejný okamžik zpoza stromu vyběhl na ulici major Davidson.

„Poručíku Harrisi! Promluvme si v klidu!“ zvolal poté. Tank se zastavil vedle zakrváceného těla policisty. Hlaveň se poté sklopila a mířila přímo na majora. Seržant Martinovsky přikrčeně dolezl na kraj svahu. Zároveň se zadíval na stojící tank. Uviděl, jak se otevírá poklop v jeho přední části. Rychle vytáhl pistoli a zalícil. Když uviděl hlavu poručíka, tak stiskl spoušť. Ozvalo se cinknutí, jak se kulka odrazila od pancíře. Hlava poručíka v mžiku zmizela v tanku. O chvíli později zarachotil kulomet v přední části tanku. Martinovsky se zároveň rozeběhl k tanku. Přitom spatřil, jak do strany ulice utíká major, ale ten se vzápětí za výkřiku zhroutil. To už on naskočil na bok tanku a otevřel poklop ve věží. Ve zlomku vteřiny se poklopem naklonil do nitra tanku. Přes ruku, ve které svíral pistoli, uviděl poručíka Harrise, jak mu chce pistoli nohou vykopnout. Třeskl výstřel, ale pistoli mu stačil ve stejný okamžik vyrazit. Poté se na něho vrhnul. Následoval zápas v nitru tanku. Poručík mu uštědřil hned dva údery. Oba skoro současně sáhli po pistoli na podlaze. O chvíli později vnitřkem tanku zazněl výstřel.

Otevřeným poklopem se pomalu vysoukal seržant Martinovsky, který krvácel a měl monokl. K tanku ihned přijížděly policejní vozidla i sanitky. Jeho kolegovi a majorovi už nebylo pomoci. Poté opřen o kmen stromu v péči zdravotníků se jedním okem díval, jak vynášejí z tanku mrtvého poručíka.

KONEC