Maturitní večírek

***

Hurá! Už je to tady – máme za sebou maturity... - někteří z nás úspěšně – jiní méně. No jo – je to tak jedna holka neprošla z češtiny – rodnýho jazyku – téměř neuvěřitelné, když němčinu měla za dva, ale i to se stane. Naštěstí netrhá partu a jde slavit s náma...

***

První problém, který nastává, ještě vůbec před tou velkou slavnou naší pařbou je – jak se na místo určení vůbec dostat? Těm šťastnějším z nás svěří drazí rodičové své auto, těm méně šťastným (mezi které patřím i já) musí stačit autobus, ale hlavně že se dostanem k cíli, kterým je taková malá roztomilá chatička – okolo které je to samá louka, samý les – ale není to ani moc daleko do vesnice, co kdyby něco... - člověk nikdy neví.

***

Tak sme tu všichni v plném počtu – nikdo nechybí, je tady i náš třídní (teď už téměř bejvalej) Fanoušek. Teď už jen vyhlížíme, kdo z pozvaných profesorů neodolá a přijede se s námi pobavit(?). Vzhledem k tomu, že je čtvrtek večer, nepočítáme s hojnou účastí – jaké je ale naše překvapení, když zjistíme, že se jich sešlo něco málo přes deset. Jeden odvážlivec přijíždí dokonce na kole, což naši hoši okomentují slovy: „Si jako myslíte, že na tom i odjedete?“ ... „Koukám, že ani nemáte světlo – takže pojedete až ráno za světla nebo spíš budete tlačit...“ zahlásí Honzys a Tom ochotně předává profesorovi kelímek s právě natočenou dvanáckou. Teď už sme tu opravdu všichni – zábava může začít.

***

Zpíváme, pijeme a hodujeme – profesoři se nejdříve ostýchají, ale brzy se přidávají k nám – pojednou se však začínají pomalu vytrácet a omlouvají se tím, že zítra učí... - což nás už nijak zvlášť nezajímá. Zůstávají s námi jen největší vytrvalci – což je náš třídní a pak ještě oblíbený němčinář – ti to s náma táhnou až do bílého rána. Někteří z nás – ti, co byli už velmi unavení, ať už společensky či jinak – nás opouštějí a uchylují se do horního patra, kde se snaží spát. Svítá a je tu další krásný den – co nás v něm čeká? Hlavně vystřízlivění, a pak taky vyřazení maturantů v našem Kulturním domě – to to asi dneska odpoledne bude vypadat...

***

A rekapitulace celé akce? Nejmíň třicetdva opilců (všichni se k tomu samozřejmě nepřiznají), vypitý sud piva plus ještě nějaké lahváče – to když sud už vyschnul – jak sme poznali – nebyl bezedný, nepočítaně vypitých sklenic vína a ještě mnohem víc flašek tvrdýho, pak něco málo vypitého nealka – to se nám dneska bude určitě hodit J, snědlo se, co bylo i to, co nebylo, pak jedna spolužačka se zeleným zadkem (to bude tím, jak byla venku se spolužákem – kdo ví, co tam vlastně ty dva dělali?), jeden pozvracenej záchod (což udělala spolužačka – a bylo jí to druhej den hodně trapný), jedno rozbitý okno, ale rozhodující je, že chata stojí – aspoň že tak...

***

Akce splnila očekávání – všichni se opili (dle očekávání), najedli, zapařili, zazpívali a tak vůbec... Prostě – budem na to určitě vzpomínat – vždyť je na co...