Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěkuji!!!
09. 06. 2000
11
0
1170
Autor
Roxana
Drahý můj bratránku
nocí ti píšu psaní
pošlu jej po vánku
co šumí do svítání
Vlákýnka pavoučí
snad unesou mé řádky
snad je i doručí
snad nepřilétnou zpátky
Tak ještě naposled
oprašme dávné masky
vraťme se stovky let
líčidla skryjí vrásky...
Zas nasaď širák svůj
ukryj se pod balkón
v příšeří noci stůj
strun loutny vylaď tón...
A tichem proudit nech
slovíčka z horkých úst
zrychlí se trochu dech
když přerušíme půst.
Kristián žádný dnes
nesmí krást políbení
nemusíš šeptat "lez"
Kristián dnes tu není!
Jsi se svou Roxanou
dělí vás však ty vlny...
Báseň máš dopsanou
Já růže mám.... i trny.
Růže? - v těch úsměv plál
v trnech je pláč můj skryt
Kdepak's je natrhal?
Proč nenechal's je žít?
Když růže posbírám
co na náhrobku leží...
Jak mračit dál se mám?
To zvládla bych jen stěží.
Jak srdce zatvrdit
s náručí plnou květů?
Duch můj je vůní zpit;
v každičkém kvítku je tu
přáníčko ze zámoří,
dost možná z měsíce?
V horečkách tváře hoří
o radu prosíce:
jak mám dnes mlčeti
ni slůvka neodepsat?
Nezlomit pečeti
ticha. Vždyť chce se plesat...
Ptám se tě bratránku:
Když dvacet tři je let
jak písně skřivánků
učit se neslyšet?
"Ne!" - říci neumím...
Tak růže přijímám
o sladké vůni sním;
na trnech usínám...
Fluctuatio
28. 12. 2001cup_of_tea
28. 12. 2001
Dodatečně, milovaná sestřičko, přestože si to tady nejspíš už stejně nikdy nepřečteš... :o)
A kdyby jo, pozdravuj mi na Vyšehradě Ryčinku... já vím, že tam teď už máš dál, ale pořád tam můžeš častěji než já... plťavá vlaštovka
Mám takový sešit, kam si zapisuju věci, co mne kdy chytly za srdce (básničky, odstavce, věty..) v nejrůznějších literárních dílech. Mám tam Šiktance, Kainara, Exupéryho, Nezvala...
Tvá básnička mne přiměla k rozhodnutí, že si pořídím druhý sešit. Na Písmáky. A tuhle si tam dám. A samozřejmě i neodolatelnou reakci od Anonyma. Tip.
Roxy: ikdyž bych takovouhle říkací líp těžko napsal, na tip to nevidím...
ale ten anonymn.... tip a hned!!!!
(pro ty méně vnímající rytmus verše... ;c)
Aby nebyla mýlka: XX není latinsky 20, alébrž cenzurováno arabských 23.
(konec hlášení)
no vidíš anonyme ono se ti to i docela rýmuje;o)!
pár měsíců mezi námi a už si můžeš i zaregistrovat nějakou přezdívku a stát se právoplatným písmáčkem.:o)
Pokud je to Tvuj prvni prispevek do pismaka.. blahopreji..a to podekovani dostanes asi i Ty od vice vdecnych ctenaru..
Drahá Roxanne,
malé oranžové půlměsíčky jsem čtyři hodiny tlačil dráty... dnes možná uslyšíš si o tom vyprávět taxikáře, policisty, doručovatele expresních zásilek, prodavače ve večerkách, majitele nočních vináren, - ba i zdravotníky. Snad i ten náhodný chodec prohodí něco o šílených nápadech... tentokrát jsem kapituloval, navzdory své tvrdohlavosti....
přesto dala jsi mi poznat, že i bez toho dá se... i když to není tak sladké.... ;^)
dekuji Ti ja.
Drahá má sestřenko
hle, nad hřbitovem svítá.
Já zabloudil malinko -
ta bitva byla lítá.
Nakonec prohrál jsem
boj s městem v černém hávu.
Nejsem již Cyranem -
byť nešlo mi o slávu.
Já věřil že neskolí
mě nepřátel nástrahy.
Z pražského že okolí
donesu plod náš drahý.
S úsvitem ušlým o kus
mi přišli Port de Nesle
a čtyřicátý pokus.
Pak vzdávaje jsem klesl.
Kdo směješ se mi teď
Že nepřibyl mi šrám?
Jen dál si svoji veď.
Na konci čekám trám.
Teď vím, jen tupý bloud
se bije o krev svou
rty suché jako troud
když k políbení zvou.
Tvá krev je nezvlhčí
ni úspěch v zdatném boji.
Hle - můzy nemlčí.
Tak okus růži svoji!
Teď ona trnem hojí
tvůj šrám ze starých časů.
ach... city tvé se rojí
v Sirénách jejích hlasů.
Jen pluj tím širým mořem,
stín zabělel ti líc;
břeh k dosažení stvořen
jak Kristián - chtěj víc!
Tak stoupej k studni své
a pij, a dávej pít.
Spojeno retů dvé
růst růží bude znít....
Ach........ krásné je snít....
Proč mají sny své trny -
Proč růžím hned je vzít?
Jak pouští čeřit vlny....
Však bez trnů by sny
nám nevnikly pod kůži.
Princ po všechny své dny
by nenašel svou růži.
Tak sněme směle, s vervou
vesmíru rub i líc,
až šaty trny servou -
jen náš bude Měsíc!!!!!
... opodál širák leží
byv snění zcela dán...
jedinou růží svěží
v poslání - ubodán....
upřímě přeji Ti
přadleno přejasná
ať se Ti nepřejí
přijímat překrásna
očima, čivami
čichem i čelem
slunce svit
kapek pad
vnímání tělem
dvacet tři tříkolek
přijede třeba
potřást Ti třásněmi
předat tetřeva
slepce či hlušce
mluvce či němce
můzi Ti s výlamy
uvijí vjence
:c)
(a za ten pravopis prosím mne nešetři)
přeju vše nejlepší
Yeti dnes XX!
Fakt já nemám slov. Ta báseň mi přišla v něčem jiná a zajímavá. No a ty reakce, ty co k tomu patří, ty k tomu prostě patří.
"Anonyme" - cháchá to už mi začalo to doučování? Mám to brát jako přání nebo jako domácí úlohu:o))) To že píšeš hezčí básničky na to už jsem si zvykla ale že dokážeš nacpat 6 hrubek do 4 slov ... mám se ještě co učit:o)))))))))))))))!!!
Umis to !!! Malokdy se mi podari precist basen az do konce nebo dokonce jednim dechem jako ted! tip