Za bouřky

Voda hrnoucí se z roztržených igelitových pytlíků

S rozdováděnými rybičkami

+ slzy pláče chlapečka,který je nesl

Elektrické špendlíky zabodávající se do nástěnky země

Aby k ní připíchly pár možná životů…

…možná jen stodol nebo stromů…

…prostě symbol osudu…

… na výstavku.

Pro smích i pro výstrahu.

Pak taky šiky paneláků:

Hlavičky se zarudlýma očima,

(nechápete tohle přirovnání?

Prohlédněte si je někdy…

Ty jejich strojovny výtahů:)

hrozící zaťaté šedivé pěsti

zbělené vztekem

(jsou tam ještě další malý betonový výrostky

ty nevím, k čemu jsou

ale v dešti krásně vyniknou a světle svítí).

To  je teď moje bouřka,

Částí moje-

Stejně jako ta moje-

Mnou-

-Živená slzami a vztekem a vědomím

že je to všechno stejně jenom pro okrasu

že tenhle velkolepý koncert stejně jednou skončí,

     (pak bude zase jenom beznadějné ticho)