Hrdina

Není v současné době v našich kinech mnoho filmů, po jejichž shlédnutí by člověk odcházel s pocitem vnitřního usmíření a s vědomím příjemně prožitých chvil, aniž by během promítání schovával hlavu pod sedadlo, a po návratu domů bázlivě nahlížel do koupelny, či pod postel. Film, který výrazně vybočuje z běžné západní produkce, uvádí  do našich kin Elite Group Interprises Inc. Jeho název Hrdina dává tušit, zvláště jedná-li se o čínsko-americkou spolupráci, že půjde o dílo jehož atributy budou bojové scény a nespoutaná agrese. Čtenář Shortovy publikace Mao, obsahující výčet rafinovaných krutostí, tak typických pro východní národy, by očekával od tohoto díla zhmotnění této nepochopitelné neúcty k člověku. Ti útlocitnější by asi film a priori zavrhli, a ti, pro které je násilí, zohavená těla a výkřiky trpících tou nejlepší devízou pro kladné hodnocení filmu, budou v očekávání silného zážitku. Jedni i druzí budou zřejmě zklamáni.

     Co běžného diváka asi zarazí, jsou jména tvůrců a hlavních protagonistů filmu. Až na kameramana Christophera Doyla a houslového virtuosa Itzhaka Perlmana sólujícího v hudebním doprovodu, jsou to samí Číňané. A právě to činí film Hrdina výjimečným a atypickým v řadě filmů stejného žánru. Režie Zhag Yimona, zvuk Tao Jinga, hudba Tan Duna, kostýmy, výprava i střih a herecké výkony Jet Liho, Tony Leung Chin Wai, Maggie Cheung Man Yuk a Zhang Ziyi tvoří uceleně sepjaté harmonické dílo, ve kterém je jednoduchý děj pouze záminkou k rozehrání vizuálních fantazií obohacených podmanivými zvukovými efekty.

     Kdyby nebyl jednoduchý děj, popisující epizodu ze života vládce království Čchin, obohacen o četné variace, dalo by se říci, že jde o banální příběh, z něhož se nedá pro filmové dílo mnoho vytěžit. Ale divák záhy zjistí, že sled událostí tvoří zdobný rám pro díla mistrovsky prokomponovaná kamerou Christophera Doyla, korespondující s kaligrafickým uměním, která v Číně té doby doznalo vrcholu. Navíc se zde objevuje dnes nepříliš často používaný výtvarný prvek – velký detail. Kapky vody poletující mezi meči bojujících protagonistů příběhu, zápas na hladině jezera, či v paláci budoucího císaře patří k působivým momentům, stejně jako souboj v podzimní krajině. A co je pozoruhodné, ač je děj v podstatě nepřetržitým sledem soubojů, objeví se v celém filmu jen dvě kapky krve – důkaz, že dramatičnost děje není podmíněna nechutnostmi a potoky krve. Pokud přehlédneme v některých scénách levitační schopnosti hlavních postav děje, (obvyklé pro filmy čínské, nebo japonské provenience), není v podstatě nic, co bychom filmu vytkli.

     Zhang Yimon, který se kromě režie podílel také na námětu, scénáři a produkci měl, zdá se, šťastnou ruku při výběru spolupracovníků, herců a zejména kameramana. Výsledné dílo je po všech stránkách důkazem mistrovského zvládnutí filmařského řemesla. Emotivní divácký prožitek a následná katarze bude u náročného diváka mnohokrát převyšovat investici do ne zcela levné vstupenky. Těm, které předchozí řádky inspirují k shlédnutí filmu Hrdina přeji příjemný zážitek.